Orlovské filmování pod kostelní věží

Léto, jak příjemné a sladké ty chvíle jsou. Sluníčko, pohoda a naprostá volnost…Žádné povinnosti, starosti, jen dobrá vůle a zábava. Prázdniny skončily. Zážitky zůstaly, stejně tak jako vzpomínky a nová přátelství... 

Přesně to, ale i spoustu poznatků a zkušeností si odvezlo třicet dětí z již tradičního tábora pod kostelní věží, který se pod evangelickým kostelem v Orlové-Městě uskutečnil počátkem srpna. Ohlédněme se tedy za prázdninami alespoň touto krátkou reportáží…

 

Letošní ročník byl ve znamení „orlovského filmování“. „Každý den se filmuje,“ vysvětluje Mgr. Vladislav Szkandera, evangelický farář a zároveň jeden z oddílových vedoucích. „Jedna skupinka píše scénář, druhá filmuje, večer si všechno promítneme a vznikne tak filmová kronika na DVD, kterou si každý z účastníků tábora odnese domů,“ dodává.

 

Hlavním vedoucím je tentokrát devětadvacetiletý církevní zaměstnanec Milan Zielina z Orlové-Lutyně. Dětem i mládeži se věnuje nejen o prázdninách, ale i v průběhu školního roku. „Děti jsou báječné a právě prostřednictvím hry se mohou spoustě věcem naučit. Tentokrát jsme pro ně připravili filmový tábor, probádají mořský svět, navštíví skutečné televizní studio, ale zavítají také do zoo, setkají se s cvičiteli psů. V neposlední řadě se něco dozvědí o filmových žánrech. Včera řešily detektivní záhadu, dnes se zabývají pohádkou, zítra je čeká akční film, pozítří komedie,“ popisuje Milan Zielina. A děti? Ty jsou nadšené!

 

Tábor pod kostelní věží, jak jsme ho před léty v Orlovských novinách nazvali, je již tradičně netradiční. Významnou roli zde sehrává nápaditost programu, stmelený a kreativní tým vedoucích, kteří děti patřičně motivují a dělají vše proto, aby se vžily do tématu. Nejde tu vůbec o sportovní výsledky, ale o zábavu. Umíte vyrobit svíčku či namíchat ten pravý koktejl pro slavnou celebritu? I to se děti na táboře naučily.

 

Devítiletý Tomáš Škubánek, který je žákem ZŠ Jarní v Orlové-Porubě, prožil týden pod kostelní věží už podruhé. „Hrajeme si na televizní štáby, hned první den jsme dostali prostěradlo, namalovali obrázek a vystřihli díry na hlavy. Vymysleli jsme si název štábu: „INKOKTEJL“, směje se.

Jeho kamarád, osmiletý Dominik, pochází z Horní Suché: „Včera jsme vyšetřovali krádež řízků. Ukradli je rovnou z kuchyně,“ svěřuje se a šibalsky sleduje moji reakci: „Cože, vám někdo ukradl řízky?“  Vzápětí mi to dochází a Dominik pokračuje: „Zlodějkou byla Pája Studená. Významnou roli v celém případu sehrál Marcel Suchapalička a v neposlední řadě i Lucie Zvědavá, která coby zdravotnice přiložila na ránu, způsobenou vosím bodnutím, studený obklad.“

Spokojená je i dvanáctiletá Terezka Dratnalová z Havířova. Na táboře je poprvé: „Dobře tu vaří, včera jsme dostali i překvapení v podobě zákusku! Je tu príma parta, hodní vedoucí a spousta zábavy! Našla jsem si tu bezva kamarádky!“

Vedoucí oddílu Sedmnáct a půl borce je Gabriela Rajdusová, představitelka sdružení KERIT. „Před pěti lety jsem tu měla vlastní děti. Vrátily se spokojené a šťastné. Nedivím se, je tady skutečně velká pohoda, super vedoucí, vyšlo i počasí…“

Modrý efekt, Inkoktejl, Orlovští piráti, Sedmnáct a půl borce a Mořský svět. Toto jsou názvy jednotlivých oddílů, které se zapíší do paměti tří desítek dětí, které prožily týden pod kostelní věží. Týden plný zábavy, radosti, smíchu a pěkných vzpomínek. Třeba se i ony budou pod kostelní věž vracet tak, jak to dělá Milan Zielina: „Poprvé jsem se s tímto táborem setkal jako dítě. Už čtrnáct dnů předem jsem míval sbaleno a nemohl se dočkat. S Mgr. Szkanderou spolupracuji už patnáct let. Má úžasný vztah k dětem a je ochoten jim poskytnout maximální prostor. Je laskavý, trpělivý a vstřícný…“

A děti? Dokáží to ocenit.

 

  


Datum zveřejnění/aktualizace: 5.9.2008

Zpět na výpis