Policisté zaznamenávají stále více podvodů na internetu. Pachatelé k okrádání svých obětí v online prostředí používají čím dál sofistikovanější scénáře. Spoléhají na překonání lidského faktoru za použití časového nátlaku, vyvolání strachu o ztrátu finančních prostředků, a také na nezkušenost, nepozornost a důvěřivost. O tom, že se jim v této oblasti daří, svědčí nemalé škody, které dosahují i stovek tisíc korun na osobu.

Nejčastější rizikové situace v online prostředí:

Podvodné telefonáty – pachatel se vydává za bankéře, který se snaží ve své oběti vyvolat strach o peníze legendou o napadení bankovního účtu. Pod tímto tlakem se snaží přimět volaného, aby své peníze převedl na „zabezpečený“ účet banky, či je vložil do vkladomatu na virtuální měny. Tento telefonát často doplňuje telefonát falešného policisty, který má potvrdit věrohodnost volajícího bankéře. K této metodě se využívají napodobeniny čísel bank či policie.

Novinkou je, že se pachatelé vydávají za policistu už při prvotním kontaktu. Uvádí, že neznámý pachatel se snažil v bance sjednat půjčku na doklady člověka, kterému policista právě volá. Pro zvýšení věrohodnosti zasílá pachatel volanému přes WhatsApp kopii služebního průkazu, případně předvolání k podání vysvětlení. Následně volaného nabádá ke sjednání půjčky a k preventivnímu převedení všech financí na účet, který je v moci pachatele.

Phishingové SMS, emaily  – pachatelé rozesílají podvodné zprávy, jejichž předmětem je daňový přeplatek, refundace bydlení, zabezpečení bankovních účtů, zásilka zboží a podobně. Součástí zpráv je odkaz, který navádí na věrohodně vypadající, avšak falešné stránky, které se snaží vylákat přihlašovací údaje k online bankovnictví.

Novinkou jsou příchozí SMS či WhatsApp zprávy z neznámého čísla s oslovením „Ahoj tati, ahoj mami, tohle je mé nové číslo…“, ve kterých se coby domnělý potomek snaží získat peníze na řešení akutního problému s vysvětlením, že komunikuje z nového čísla, jelikož mu původní číslo nefunguje a podobně.

Investiční podvody – na internetu se často objevují reklamy a články o bezpečném investování do akcií a kryptoměn s vidinou zaručeného, velmi vysokého zisku. Bývají doplněné o doporučení veřejně známých osobností a pochvalné komentáře dalších lidí, kteří potvrzují pravdivost tvrzení. Při projevení zájmu o investice volá zájemci falešný investiční poradce, který se snaží pod legendou pomoci s první investicí vmanipulovat svou oběť do instalace softwaru pro vzdálený přístup s cílem dostat se do bankovnictví a následného odcizení peněz.

Prodeje na inzertních serverech – poškozený inzeruje zboží na prodej. Falešný zájemce reaguje a v rámci rychlého a zjednodušeného obchodu se snaží prodávajícího přesvědčit k vložení údajů o platební kartě do platební brány, jevící se na první pohled jako pravé. Udává, že na tuto kartu poukáže finanční prostředky, avšak po získání údajů k platební kartě, dochází k jejímu zneužití.

Přihlášení do bankovnictví přes falešné stránky – poškozený se do svého bankovnictví přihlašuje zadáním názvu banky do vyhledávače. V prvních několika odkazech se objeví placená reklama, většinou falešné stránky s URL adresou podobnou originálu. Po zadání přihlašovacích údajů na těchto stránkách tyto putují k pachateli, který jich obratem zneužívá a nabourá se do bankovnictví.

Podvodné e-shopy – pachatel zneužívá známé, renomované značky e-shopu či výrobce a vytváří podvodný web, který je věrohodnou kopií originálních webových stránek. Nabízí však zboží za mnohem výhodnější ceny. Po zaplacení zboží, ovšem poškozený neobdrží svou objednávku a přichází o peníze, které zaplatil.

Toto je pouze výčet nejpoužívanějších podvodných, ale existují i další a bude jich přibývat. Vynalézavost pachatelů je totiž nezměrná. Proto je velmi důležité mít se na pozoru, nedělat ukvapená rozhodnutí a nepodléhat vidině rychlého zbohatnutí. Lidé, kteří takto přijdou o peníze, už je zpátky neuvidí. Jak tedy nenaletět?

1. Nenechte se zastrašit ztrátou peněz pod časovým tlakem, raději hovor s takovým „bankéřem“ či „policistou“ ukončete.
2. Nevěřte klamavým reklamám o rychlém zbohatnutí a nic nesjednávejte po telefonu.
3. Neinstalujte si do svého zařízení cizí osobou doporučené aplikace a neumožňujte jim vzdálený přístup.
4. Neposkytujte nikomu přihlašovací údaje k vašemu internetovému bankovnictví ani platební kartě!
5. Při prodeji zboží si domluvte osobní převzetí či platbu předem na účet. Neklikejte na zaslané odkazy, nikam nevyplňujte přístupové údaje k bankovnictví či platební kartě.
6. Neotevírejte odkazy z neznámých zdrojů v příchozích elektronických zprávách (sms, email, sociální sítě).
7. Kontrolujte správnost adresy banky či e-shopů a neklikejte na reklamní bannery odkazující na nestandardní adresy.
8. Nevěřte lidem, kteří vám volají z neznámých čísel a vydávají se za vaše blízké. V žádném případě jim neposílejte peníze.