Můžete nám představit vaši členskou základnu?

Máme kompletní členskou základnu od přípravky až po juniory. V každé kategorii je cca 15-20 dětí, takže s tím jsme určitě hodně spokojeni. Nejvíce si zakládáme na přípravce, kde se nám daří už skoro 3 roky držet počet dětí na 50-60 a tudíž máme dostatek dětí na plnění kategorií. Teď nás trošku mrzí ten výpadek z důvodu vládních opatření, ale věříme, že jak se vše rozběhne, tak budeme pokračovat ve stejném tempu jako předtím.

Je zřejmé, že sportovní činnost byla z důvodu Covidu-19 značně omezena. Jak se vám daří vypořádat se s tímto handicapem? Jak toto období zasáhlo do vašich soutěží?

Nezbývá nám nic jiného, než prostě čekat, až se vše zase uvolní. Všechny soutěže byly samozřejmě zastaveny, takže zatím vůbec nevíme, jestli budeme soutěže dohrávat, nebo se bude vše anulovat. Samozřejmě, že pro děti vymýšlíme různá motivační videa a snažíme se s nimi komunikovat, ať něco dělají. Je to těžké hlavně u těch starších, jako jsou dorostenci nebo junioři. Tudíž víme, že budeme mít co dělat, až se vše rozjede.

Jaké cíle jste si ve svém oddíle vytýčili?

Naším cílem je samozřejmě získat do svých řad co nejvíce dětí už od přípravky, ať máme velkou základnu, takže na to klademe velký důraz. Proto máme u těch nejmenších až 9 trenérů a děláme nábory až 3x ročně, tudíž chodíme po školkách a školách, organizujeme bruslení školek plus připravujeme akce, jako jsou „POJĎ HRÁT HOKEJ“ který podporuje ČSLH. Dále samozřejmě je naším cílem to, aby zde hrálo co nejvíce Orlováků, jelikož jsme Orlová! V předchozích letech nám skončilo strašně hodně orlovských dětí, což bylo špatně. Sice vždy kategorii doplní děti z okolních klubů, bez kterých se prostě zatím někdy neobejdeme, ale prostě většina z nich nemá stejně ke klubu vztah, a teď v téhle době to poznáváme nejvíce! Takže cíl je jasný, ať zde hraje co nejvíce Orlováků a vychováváme co nejvíce kvalitních hokejistů, popřípadě slušných lidí. Budeme rádi, když se někdo z našich odchovanců probojuje do velkých týmů, jako jsou Třinec nebo třeba Vítkovice, ale také, že jednou za pár let přijdeme na zápas orlovského A-týmu a uvidíme v sestavě patnáct orlovských odchovanců, kteří nám prošli rukama - a znovu zaplněné tribuny rodinných příslušníků, kamarádů a Orlováků. To by bylo pro nás splnění našich cílů. Víme, že máme před sebou dlouhou cestu, ale věříme jí!

Vaše sportovní odvětví nepatří výzbrojí a výstrojí k nejlevnějším. Jak se snažíte pomáhat dětem a rodičům s tímto?

V našem klubu je podpora, co se týče výstroje obrovská, a za to můžeme poděkovat městu a našim sponzorům. My jsme letos do výstroje investovali nemalé peníze, ale vše se vrací v podobě narůstající základny. Ty nejmenší děti, skoro až po 5. třídu, si troufnu říct, že mají kompletní výstroj od nás. V případě starších ročníků se snažíme vždy nakoupit to, co potřebují, ale taktéž řeknu, že co chtějí, to prostě dostanou. Dále všem našim členům dáváme slevu od našeho partnera Bauer v podobě 40% na nové věci, což je pro naše rodiče novinka, kterou vítají.

Orlová je známá tím, že má dobré sportovní zázemí. Je něco, co vám chybí, nebo co byste změnil?

S tím zázemím naprosto souhlasím, je tady vše co potřebujeme na jednom místě, a když to umíte využít, tak se tady dají dělat velké věci. Jediné co nám tady chybí, je asi druhý zimák, protože bychom potřebovali daleko více ledu.

Základní škola Mládí je sportovně zaměřená. Jak byste zhodnotil spolupráci školy s klubem?

Na tuto školu jsem sám chodil, takže jsem zažil i dopolední tréninky na ledě v rámci tělovýchovy.  Škoda jen, že se nám nedaří naplnit hokejové třídy, jak to bylo v minulosti. Bylo by to pro nás super, ale prostě někteří rodiče mají jinou představu o škole, a s tím prostě nic neuděláme, i když jsme už několikrát na toto téma mluvili. Ale samotná škola nám vychází vstříc ve všem, ať už ve využití tělocvičny a venkovního hřiště, tak v uvolňování žáků pro zápasy, když je to potřeba. Takže - spolupráce výborná.

Jaké je procento dětí, kteří v klubu vydrží a těch, kteří přejdou k jinému sportu?

Myslím, že až 90% dětí u hokeje vydrží, když už ho hraje třeba od přípravky. Naše největší výhoda je to, že v MSK máme větší škálu sportů pod sebou, takže už se nám pomalu daří i to, co jsme chtěli, aby děti navštěvovaly více sportů najednou, a pak si třeba vybraly. Děti se každým jiným pohybem vyvíjejí, a my jim dáváme šanci se rozvíjet a nakonec se rozhodnout.

Co byste popřál orlovskému sportu?

Aby se rozvíjel nadále tak, jako do teď, protože si myslím, že všude a ve všech sportech v Orlové se udělal velký kus práce a jde vidět, že to začínají dělat lidé konečně poctivě a s touhou něčeho docílit a něco dokázat. A hlavně bych přál sílu a pozitivní energii všem trenérům a těm, co pracují s dětmi a mládeží. Ti všichni si zaslouží poděkování a velké uznání!

Jak jste se ke sportu dostal? Co pro vás sport znamená?

Já dělal sport odmala. Začínal jsem tady v Orlové na fotbale, kde jsem hrál asi do 4. třídy za místní Slávii. Poté jsem zabloudil na zimní stadion a bylo jasno. Od 5. třídy až prakticky doteď, jsem hrál hokej a každou letní pauzu jsem si zpestřoval fotbalem, kdy jsem střídavě hrál za Dolní Lutyni a v mužích poté i za Fučík Orlová. Sportu jsem dával vždy vše a znamená pro mne mnoho. Takže, když jsem pak dostal nabídku od Michala Kozáka dělat šéftrenéra v MSK, bylo jasno. Ne každý může dělat práci, která ho baví - a já to štěstí měl, takže teď jsem rád, že se můžu věnovat rozvoji nejen hokejového sportu, ale i těch dalších.