MŠ K. Dvořáčka nabízí dětem předškolního věku třídu, která je zcela jiná než třídy běžné.  Vybočuje z klasického školství tím, že se snaží dětem předávat nové poznatky tak, aby si je děti zapamatovaly samy bez použití drilování a opakování. K tomu využívá především prožitkové učení, pokusy a objevy. S jedním prožitkem by se děti chtěly pochlubit i vám.

Jelikož máme ve třídě rodiče, kteří jsou tomuto systému nakloněni a fandí mu, často se stává, že sami do mateřské školky donesou něco originálního. A to se stalo i v tomto případě. Připutovala k nám kukla. A to ne ledajaká. Byla velká, hnědá a nikdo nevěděl, co se skrývá uvnitř. Když si ji děti prohlížely, v rukou jim občas poskočila poté, co se „něco“ uvnitř zavrtělo. Kuklu děti pověsily do koutku přírody, kde ji zhruba tři týdny sledovaly. Přešla doba Vánoc a kukla zcela vyschlá už nevypadala, že by měla vevnitř nějakého tvora. Děti ji ještě naposledy porosily a domluvily se, že kuklu odpoledne vyhodí.

A v tom začal zázrak přírody. Ten okamžik a pocit, kdy se začíná rodit nový život nelze popsat slovy. Z kukly se během 20 minut vylíhl největší motýl na světě Attacus atlas. Nejprve celý pomačkaný vylezl na blízký list, kde se jako malé novorozeně snažil protáhnout a roztahovat křidýlka. Děti celý proces sledovaly s výkřiky údivu, i napjatým tichem, co bude dál. Po krásném prožitku si děti samy našly v encyklopedii název motýla, jeho výskyt a způsob života. Bohužel motýl ve třídě neměl optimální podmínky pro přežití a za pár dnů zemřel. Ale i to patří ke koloběhu života. Děti tak byly přítomny okamžiku zázraku zrození, které umí jen příroda, a zároveň si uvědomily, že je velmi důležité dát každému tvoru to, co k životu potřebuje. A když to nemá, zahyne. To je zákon přírody.

Mgr. Lucie Kocurová a Ing. Lucie Klapsiová, učitelky Montessori třídy