Tak, jak jsem ji znala já…

Tak, jak jsem ji znala já…

Vzpomínka na paní Evu Bobákovou, lékařku, člověka skromného, společenského, kulturně a sportovně založeného, vzdělaného, přátelského, aktivního, obětavého, nezištně pracujícího ve prospěch orlovských občanů.


Žena, která měla ráda lidi a snažila se mezi nimi co nejvíce pobývat. Znala jsem ji od svých dětských let. Jako mladá lékařka zajišťovala zdravotní péči velké části Orlové-Poruby. Jak čas plynul, tak se naše cesty na nějakou dobu rozešly, abychom se zase mohly setkat o pár let později.


Psal se rok 1991, možná 1992 a my jsme se uviděly v Nezávislých. Ona byla jejich političkou, já příznivcem Nezávislých. Aktivně se zapojila do komunální politiky - byla radní, zastupitelkou, členkou komise zdravotní i sociální, bytové, stala se zakladatelkou Zdravého města Orlová a dlouholetou členkou komise Zdravého města a MA 21. Podílela se na vzniku projektu Komunitního plánování sociálních služeb v našem městě. Podílela se na vytvoření jak prvního „Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb a navazujících aktivit ve městě Orlová a správním obvodu“, tak i toho posledního, který schválilo zastupitelstvo v červnu 2018 a bude realizován až v období let 2019-2022. Za zmínku stojí motto, které nalezneme v sekci „Senioři“, a které paní Bobáková, jako zralá žena, navrhla – „ Nebát se v Orlové zestárnout“. Kéž by to byla pravda.

Zajímala se o problematiku zdravé mateřské školy, stravování dětí ve školách, sledovala vyhodnocování Zdravého talíře ve školních jídelnách. Apelovala na spolupráci škol se zájmovými organizacemi – ČČK a ČSŽ. Sama byla lidem příkladem.

Dobrovolně a dlouhodobě se zapojovala do akcí typu prodeje měsíčku lékařského, který organizovala Liga proti rakovině Praha, podporovala akce typu Běh Terryho Foxe, snažila se pro dobré věci sehnat sponzory a tím přispět k většímu zatraktivnění nabízených akcí, zúčastňovala se celorepublikové Plavecké soutěže měst, což je projekt České unie sportu. 


Bojovala za věci, které jsou potřebné pro kvalitní život orlovských občanů – usilovala o zachování nemocnice v Orlové. Petice, vztahující se k nemocnici nejen podepisovala, ale podpisy mezi lidmi sama sbírala. I ve vysokém věku jsme ji mohli zahlédnout na jednáních zastupitelstva. Sedávala vzadu u stolu se svým švagrem a ostatními, jí blízkými lidmi. Dění v Orlové do posledních dnů po všech stránkách sledovala.

Byla jednou ze zakladatelů Klubu přátel hudby v Orlové. Milovala poslech vážné hudby, navštěvovala koncerty, výstavy, divadla. Byla sportovkyní tělem i duší. V mládí aktivně sportovala. Nyní se zájmem sledovala nejen televizní sportovní přenosy - tenis, ping-pong, atletiku či krasobruslení, ale vyhledávala tyto akce také na stadionech. Poslední, kterou si nenechala letos ujít, byla Zlatá tretra v Ostravě. Přišla s myšlenkou vybudování senior hřiště v Orlové.

Vždy myslela na ostatní. V poslední době především na lidi nemocné a seniory. Nedokázala se smířit se skutečností, že lidé, kteří onemocněli cukrovkou, nemají možnost nakoupit dia produkty v obchodě na jednom místě. Stále apelovala, abychom tento nedostatek v rámci komunitního plánování ve spolupráci s obchodními řetězci odstranili. Snad se tak jednou stane. 


V roce 2000 byla nápomocna založení prvního domova pro seniory v Orlové – „POHODY“. Dokázala zprostředkovat setkání s řediteli zavedených domovů, kteří zakladatelům předali mnoho užitečných informací. Opakovaně přijala v tomto domově bezplatnou funkci členky dozorčí rady. O práci vždy měla zájem a nikdy jí nebylo zatěžko v domově se zastavit a zjistit, zda je všechno v pořádku. 


Byla zárukou bezpečí pro své blízké a přátele. Jako aktivní řidička zajišťovala dle svých slov tzv. Senior taxi Eva. Nebylo jí zatěžko zavézt ty, kteří nejsou úplně mobilní k lékaři či na nákupy. Nevynechala žádné setkání se svými spolužačkami z Gymnázia v Ostravě, kde studovala. Srdcem však zůstávala v Orlové. Milovala svou rodinu, svůj dům, zahradu, květiny, keře, stromy. Neměla ráda divoce rostoucí trávu. 


Byla vidět všude, na mnoha společenských akcích. V zimě chodívala na přednášky Zahrádkářské univerzity, pokaždé uměla ocenit práci lidí na výstavách vánočních i velikonočních, propagovala akce sociálních služeb ve městě, rovněž byla účastnicí, ale i organizátorkou různých turistických akcí - pochody napříč Orlovou, výšlapy za Zdravým vzduchem…


Za všechno, co pro mě, ale i pro mnohé z Vás vykonala, za to, čím pro mě byla, si paní Evy Bobákové moc vážím. Bohužel, poděkovat jsem jí nestačila. 
Její životní pouť skončila 9.8.2018 v dopoledních hodinách. Bylo jí 85 let. 


Naďa KUBALOVÁ


Datum zveřejnění/aktualizace: 9.9.2018

Zpět na výpis