Manželé Věra a Ondřej Ševčíkovi oslavili v sobotu 5. srpna v prostorách obřadní síně historické radnice na Starém náměstí v Orlové-Městě neuvěřitelných padesát let společného života.

Seznámili se ve Valticích, kde byl pan Ondřej na vojně. „Uviděl jsem krásné, veselé a usměvavé děvče a hned jsem se zamiloval,“ vzpomíná dnes již dvaasedmdesátiletý muž na první setkání s Věrou. „Byl to od pohledu sympaťák. Vtipný a milý kluk,“ konstatuje o dva roky mladší paní Věra.

Ondřej sice odešel do civilu, ale na pěkné děvče nezapomněl. Začali spolu chodit a po roce a půl svůj vztah zpečetili manželstvím. Věra opustila rodné Valtice a přestěhovala se s Ondřejem do Karviné, kde odešel za prací. Do Orlové se přesunuli v roce 1975, když tady získali byt. Ondřej pracoval celý život na Dole Žofie v Orlové. Po těžké práci se zajímal o fotbal a zahradu. Paní Věra byla dělnicí. Volný čas věnovala zahradě, luštila křížovky a četla knížky.

Jejich společným a největším zájmem vždycky byla rodina. Narodil se jim syn Pavel a dcera Dagmar, o které s láskou pečovali. Když děti vylétly z hnízda, rozšířila se rodina o jejich partnery a milovaná vnoučata Tomáše, Barboru, Jakuba, Radka a Daniela.

A jaký je jejich recept na dlouhověké manželství? „Tak určitě tolerance a vzájemné pochopení,“ podotýká dvaasedmdesátiletý pan Ondřej. Jeho žena dodává: „Vždycky přijdou v životě těžké chvíle, vždycky je třeba řešit krizové situace. Je důležité si k tomu sednout, všechno v klidu rozebrat a najít společné řešení. Manželství je o vzájemném porozumění.“

„Naši byli a vlastně stále jsou skvělí,“ zdůrazňuje dnes již osmačtyřicetiletá dcera Dagmar a o rok starší syn Pavel dodává: „Moc jim za všechno děkujeme.“

Zlatá svatba manželů Ševčíkových byla pod taktovkou zastupitele Miroslava Koláčka: „Před padesáti lety manželům Ševčíkovým zvonily zvony svatební, tak jsem měl radost, že jsem jim mohl alespoň symbolicky nechat rozeznít malý zvoneček. Moc jim přeji ještě dlouhá léta prožitá ve zdraví a pohodě,“ uzavřel Koláček.