Jak nakládat s odpadními vody v souladu se zákonem? Co zákon dovoluje, co naopak může být sankcionováno?

Na Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava se obracejí obyvatelé měst a obcí, kde společnost vyvíjí své aktivity, s dotazy týkajícími se zneškodňování a likvidace odpadních vod. Mezi lidmi panují značné nejasnosti týkající se dané problematiky s ohledem na to, jaké požadavky klade na fyzické i právnické osoby zákon.

Danou problematiku řeší tzv. vodní zákon, který ukládá všem majitelům obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných staveb povinnost zajistit zneškodňování produkovaných odpadních vod v souladu s podmínkami vydanými příslušným vodoprávním úřadem a platnou legislativou

Jak nakládat s odpadními vodami

Jakým způsobem je tedy možné odpadní vody likvidovat? „Za standardní povolené zneškodňování odpadních vod je považováno napojení nemovitosti prostřednictvím kanalizační přípojky do kanalizace pro veřejnou potřebu, která může být splašková (splaškové odpadní vody) nebo jednotná (splaškové odpadní vody a dešťové odpadní vody),“ říká projektový manažer SmVaK Marek Červek.
Druhým způsobem, jak povoleným způsobem likvidovat odpadní vody, je využít k tomu určeného vodního díla. V daném kontextu jde především o domovní čistírny odpadních vod s kapacitou do 50 ekvivalentních obyvatel.

Především v menších obcích a rozptýlené zástavbě je dalším způsobem možné likvidace odpadních vod u jednotlivých nemovitostí jejich akumulace v bezodtokových jímkách. „Majitelé nemovitostí jsou v tomto případě povinni zabezpečit zneškodnění těchto vod tak, aby nebyla ohrožena kvalita povrchových a podzemních vod.  Na výzvu vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí navíc musí vlastník nemovitosti doložit zneškodnění těchto odpadních vod,“ vysvětluje Červek.

Nejčastější chyby s hrozbou sankce

Jakým způsobem nejčastěji porušujeme zákon a vystavujeme se možnému postihu? Nejhorším, ale bohužel stále poměrně rozšířeným, způsobem likvidace odpadních vod je jejich přímé vypouštění do vod povrchových či podzemních. Jde o jednoznačné porušení příslušného zákona.
„Také není možné likvidovat odpadní vody pomocí přepadů ze septiků nebo žump jejich napojením do kanalizace pro veřejnou potřebu, která je ukončena čistírnou odpadních vod. Není povoleno ani odvádění dešťových vod pomocí splaškové kanalizace,“ popisuje Červek.
Podle něj v současnosti existují a jsou běžně využívány možnosti, jak zjistit nelegální napojení dešťových vod od jednotlivých nemovitostí do splaškové kanalizace v dané obci. Jednou z nich je například využití výrobníku inertní nezávadné bílé mlhy.

Riziku sankce se vystavují také lidé, kteří likvidují odpadní vody tak, že vyvezou žumpu nebo septik na pole, zahradu, do lesa, nebo dokonce přímo do vodního toku. Jde o přestupek, který může být penalizován ze strany příslušného vodoprávního úřadu, nebo inspekce životního prostředí.

Častým argumentem při sporných situacích bývá ze strany majitelů nemovitostí to, že si objednali vývoz žumpy u některé z firem nabízejících tuto službu, nicméně nemají jasný přehled o tom, kde tyto odpadní vody končí. Řešení je poměrně jednoduché. Vždy si tuto službu objednat u společnosti, která má k této činnosti (vyvážení a nezávadná likvidace odpadních vod) oprávnění. „Lidé by si zároveň mělo uchovávat tyto faktury nebo smlouvy. V nich by mělo být uvedeno, na které čistírně odpadních vod byly dané odpadní vody zlikvidovány,“ vysvětluje Červek.
Lidé neuspějí ani v případě, že si vývoz žumpy objednají pouze jednou za několik let a argumentují dostatečností tohoto přístupu, ačkoliv množství dodané vody do nemovitosti neodpovídá té vyvezené ze žumpy. Objem zlikvidovaných vod by měl odpovídat množství dodané pitné vody do nemovitosti. „To lze obvykle jednoduše zkontrolovat prostřednictvím údajů vodoměru příslušného vlastníka,“ uzavírá Červek.