Z klidného bydlení málem boj o život

Dnes už je situace jiná, ale ještě vloni se čtyřicetiletá paní Věra bála o zdraví i život svých dvou synů.

Když se před osmnácti lety nastěhovala do bytu na ulici Dukelské v Orlové-Porubě, netušila, že se osazenstvo domu tak změní. Starousedlíky v průběhu let vystřídali nepřizpůsobiví spoluobčané a z domu, který byl na počátku „příjemným a klidným bydlením“ se stala slušně řečeno „stresová záležitost“.

„Léta jsme žili v naprosté pohodě. Bydleli tam většinou starší, klidní lidé, s nimiž jsme neměli žádné problémy,“ vzpomíná sympatická černovláska. Situace se začala měnit v posledních letech, kdy majitel domu, společnost RPG, začala do uvolněných bytů stěhovat nepřizpůsobivé.  „Noví sousedé se v domě začali chovat neurvale, vyhrožovali nám i sousedům, byli vulgární, útočili i na naše děti…“ popisuje problémy paní Věra. Jenže od výhrůžek obvykle nebývá daleko k činům, a tak se Věřin malý syn objevil jednoho dne doma s modřinami, jindy s krvavými šrámy. „Měl chuť na chipsy, a tak jsem mu dala drobné a on si odskočil do Penny Marketu. Cestou přišel o chipsy i o peníze…“ zdůrazňuje Věra.

S obdobnými problémy se potýkaly i děti našich sousedů. „Tam je napadli noví přistěhovalci před garážemi, tuhle je přinutili se svléknout do naha, támhle je chtěli zbít…taková byla realita posledních let, zejména od chvíle, kdy se do vedlejšího domu přistěhovala další nepřizpůsobivá rodina,“ vzpomíná Věra a dodává, že se stávalo, že děti třeba i týden neposílala do školy, protože se o ně bála.  Zpočátku si troufala s podivnými sousedy komunikovat, ale nakonec to vzdala a stále intenzívněji se chtěla z domu vystěhovat.

„Bylo mi jedno kam, ale hlavně jsem chtěla pryč,“ říká Věra. Jenže netušila, že vyměnit byt ve společnosti RPG není tak snadné.  Myšlenka výměny bytu ji poprvé napadla před deseti lety, kdy se v jejich bytě objevila plíseň. Zpočátku se ji snažili zlikvidovat, jenže to nešlo. Mezitím se z jejích synů stali alergici a astmatici. „Byť jsme každý rok v bytě malovali, snažili se ho zbavit plísně, nic nepomáhalo, postupně nám zplesnivěl i nábytek.  A když jsme přivolali bytovou techničku, tak konstatovala, že prostě musíme topit a větrat. Neřekla nám nic nového. Přesně to jsme dělali. Pořídili jsme si krb a jeho prostřednictvím byt vytápěli. Jenže v domě nejsou omítky, zdi jsou mokré a naše snaha byla marná,“ podotýká Věra, která nakonec v důsledku neustálého stresu onemocněla štítnou žlázou, trpí depresemi a dalšími zdravotními problémy.

A tato naprosto bezvýchodná situace ji nakonec přivedla až do kanceláře místostarostky Mgr. Bc. Renaty Potyšové, která ji pozorně vyslechla a začala jednat. „Bylo mi jasné, že paní Věře musíme nějakým způsobem pomoct. Ona už nemohla dále, byla na pokraji zdravotního kolapsu, pronajímatel bytu ji nechtěl slyšet, problémy bagatelizoval a jediným řešením pro ni bylo se skutečně přestěhovat,“ vysvětluje místostarostka Mgr. Potyšová.

Následovalo několik jednání místostarostky s vedením společnosti RPG, řada pádných argumentů a výsledkem byl pěkný byt 3+1 s pětimetrovou lodžií v příjemné lokalitě, kde se rodina paní Věry přestěhovala a vlastně už prožila i poslední Vánoce. „Byl to ten nejkrásnější dárek na světě,“ se slzami v očích se usmívá paní Věra a podotýká, že za to patří místostarostce její obrovský dík. Ta jen skromně dodává: „Ne vždy můžeme ze své pozice občanům pomoci, ale právě toto byl případ, který dopadl ke spokojenosti. Jsem moc ráda, že se byt podařilo získat a rodina paní Věry už konečně bude žít v klidu. Věřme, že to bude mít dopad i na zlepšení jejich zdraví. To bych si moc přála.“


Datum zveřejnění/aktualizace: 29.2.2016

Zpět na výpis