Svět, ve kterém dnes žijeme, už dávno nedominuje tištěným encyklopediím ani několika málo televizním kanálům. Informace k nám proudí každou sekundu – z TikTokových videí, instagramových reels, zpravodajských webů i řetězových e-mailů od prarodičů. V této digitální džungli však číhá zásadní problém: poznat, co je pravda a co profesionálně maskovaná lež, je těžší než kdy dřív. Právě proto vznikla Olympiáda mediální gramotnosti (OMG), která se stala jednou z nejdůležitějších a nejrychleji rostoucích žákovských soutěží v České republice.

Pokud si pod pojmem „olympiáda“ představíte nudné biflování definic a historických dat, OMG vás vyvede z omylu. Tady se nehraje na teorii. Žáci dostanou 40 minut, počítač s internetem a úkoly, které simulují reálný život: bleskově ověřit informaci z pochybného článku, odhalit sofistikovanou fotomontáž, prokouknout skrytou reklamu nebo identifikovat argumentační faul politika.

Dostat se v této soutěži na vrchol je však extrémní výzva. Zájem o olympiádu roste raketovým tempem – v prvních ročnících se zapojilo celkem přes 98 000 žáků a v samotném ročníku 2025/2026 vyplnilo test více než 52 tisíc dětí z celé ČR.

Konkurence je neúprosná:

• Školní kolo: Statisíce odpovědí vygenerují tisíce „úspěšných řešitelů“, ale dál postupují jen ti absolutně nejrychlejší a nejpřesnější.
• Regionální (krajské) kolo: Zde už se síto stahuje na pouhých zhruba 600 studentů, kde nerozhodují zaškrtávací políčka, ale komplexní otevřené otázky a hluboké analytické schopnosti.
• Celostátní finále v Praze: Do finálového klání se probojuje pouhých 50 až 80 nejlepších z celé republiky. Stanout ve finále před odbornou porotou (složenou z expertů organizací jako Demagog.cz nebo Fakescape) tak v podstatě znamená patřit mezi promile nejbystřejších mozků v zemi.

Žák naší školy Damián obsadil ve finále 12. místo. Damián Jurášek z 6.B je tichý chlapec, který však klame tělem. Že mu to pálí, potvrzuje mimo jiné i jeho členství v Mense ČR. Ve volném čase se věnuje hlavolamům, 3D tisku a hře na keyboard. Aktuálně se snaží prolomit ledy také v oblasti cizích jazyků, se kterými dle jeho slov trochu bojuje, ale letos udělal velký krok kupředu a zapsal se do kroužku německého jazyka. K velkému úspěchu mu gratulujeme.

Jak se dívat na mediální gramotnost? Dnešní školství se historicky opíralo o předávání tvrdých dat – naučit se přítoky Dunaje, vzorce pro výpočet rychlosti nebo data bitev. Jenže v éře umělé inteligence a vyhledávačů ztrácí samotné vlastnictví informace smysl, pokud ji neumíme vyhodnotit. Právě proto je zařazení mediální výchovy do běžné výuky otázkou přežití v moderní společnosti.

Když mediální gramotnost chybí, stává se mladý člověk snadným terčem pro dezinformace, kyberšikanu, podvodné reklamy cílící na jeho peněženku nebo algoritmy sociálních sítí, které ho uzavřou do názorové bubliny.

Od školního roku 2027/2028 čeká naše školství zásadní upgrade. Zařazení mediální výchovy do rozvrhů může dát žákům do rukou pomyslný „mentální štít“. Učitelé už nebudou dětem diktovat, co si mají myslet, ale ukážou jim, jak nad informacemi samostatně uvažovat. Jakmile totiž žák pochopí principy “clickbaitu” nebo zjistí, proč mu algoritmy sociálních sítí podstrkují stále šokující videoobsah, přestává být jen pasivní obětí na druhém konci obrazovky. Promění se ve vědomého diváka, kritického čtenáře a zodpovědného občana, kterého jen tak někdo neopije rohlíkem.

Jiří Zinecker, učitel informatiky ZŠ Ke Studánce, Orlová