Po dvouleté odmlce se na naší škole opět uskutečnila naše tradiční akce - Barevný týden. Poprvé akce probíhala již v roce 2008, takže s malými přestávkami jedeme už 14. rok. Děti se už od ledna ptaly, jestli nám akce letos vyjde a zdali si mají shánět oblečení a hlavně doplňky v tradičních barvách, nebo letos přidáme nějaké netradiční. Zase zvítězily ty tradiční – modrá, červená, žlutá, zelená a bílá – však jsou to i barvy našich pruhů na fasádě školy.

Hned v pondělí 16. května do školy proudili samí modrásci, které vítal v modrém i pan školník. Ve třídách je čekali učitelé také v modrém – prostě se zapojí vždycky celá škola. Ráno jsme si společně rozhlasem zazpívali, že „Modrá je dobrá“ a už jsme se těšili na velkou přestávku, kdy probíhá celoškolní focení. Modrý den nám rychle utekl a my jsme jen mohli zaveršovat „Barevný týden tu konečně máme, a tak si ho užíváme. Ať je to plyšák, deštník či mikina, skvěle nám modrý den začíná.“

Červené úterý bylo ještě veselejší, školu naplnili nejen červeňáčci, ale i jejich různí plyšáci, hračky a doplňky. „Červená, červená, copak asi znamená? Představuje lásku, sílu, nadšení, a proto jsme červení. Červení, jak vlčí máky v poli, to je úterní barva naší školy.“ Červených nás vylo snad ještě víc než modrých.

Ve středu byla škola plná krásných žlutých pampelišek a sluníček. Nejen prvňáci, ale i mnohem starší žáci – dokonce i jeden deváťák na sebe oblékli svá školní trička, která žáci dostávají u zápisu do 1. třídy. A mohli jsme si říct: „Dnes již od pohledu, máme žlutou středu. Je to barva slavnostní, vyvolává pocit radostný. Ať na sobě žlutou všichni máme, my to přece zase dáme!“

Zelený čtvrtek ctíme nejen na Velikonoce, ale i během Barevného týdne. Ranní veselá písnička „Zelená je tráva“ rozproudila krev v žilách i těm posledním ospalcům. Prvňáci u ní, ostatně jako každý den, vesele tancovali. „Zelenou se jaro probouzí. Zelené jsou stromy, listí. Nese symbol života i naděje, a tak nám bude vesele. Přidej se k nám, nebudeš v tom sám.“ A sami v tom opravdu nebyli, někteří to vzali tak důkladně, že měli zelené i vlasy.

A už tady byl pátek. Ráno nás sice trochu vyděsilo počasí, protože to vypadalo na déšť, který by se nám k focení moc nehodil, ale my jsme se nedali a zpívali „Bílá, bílá, bílááááá, komu by se nelíbila“. No líbí se nám všem a bílí byli opět skoro všichni. „A je to tady! Končí naše barevné hraní. Bílí jsme dnes, jak sněženky u řek. Bílá značí čisto, u nás má své místo.“

Všechny naše společné i třídní fotky jsme hned zveřejňovali na školním facebooku. Rodiče nám k tomu pak přidávali své barevné fotky z domu a práce, protože i oni se rádi se k nám i takto na dálku připojují.

Nejdůležitější však na celé akci bylo, že jsme si ji užili. Přece jenom nešlo o to, kdo byl nejvíce barevný, ale o to, že jsme se všichni společně účastnili a ukázali tím, že jsme velká rodina ZŠ Mládí, která se má ráda a navzájem si pomáhá. A my si jen pak k tomu můžeme říct „Tak, ahoj, třeba za rok zase, ukážem vám barvy v celé kráse.“

Mgr. Terezie Dörrerová

ZŠ Mládí Orlová