Smogová situace a imisní limity znečištění ovzduší
Smog je obecné označení pro chemické znečištění ovzduší, které vzniklo ze spojení anglických označení pro kouř a mlhu (smoke, fog). Je charakteristický zejména pro městské a průmyslové oblasti.
Existují dva jeho základní druhy:
-
Letní smog, jinak známý také jako smog oxidační, losangeleský či fotochemický, vzniká spalováním kapalných a plynných paliv za vysoké teploty - jeho hlavním původcem je především automobilová doprava. Má silné oxidační, toxické a dráždivé účinky. Jeho součástí bývá takzvaný přízemní ozon, díky kterému je někdy možné pozorovat smog jako namodralý opar.
-
Zimní smog, neboli londýnský, vzniká sloučením mlhy s oxidy síry a dalšími látkami, které se tvoří spalováním. Proto se tento typ objevuje zejména v městské zástavbě v zimních měsících, kdy lidé nejvíce topí. Zesilují jej navíc inverze, kdy teplota stoupá s nadmořskou výškou a nedochází k vertikálnímu proudění vzduchu. Jeho škodlivost je vyšší o přítomnost popílku, jenž umožňuje snadný přenos škodlivin do plic.
Smog živým organismům škodí. U lidí může jeho následkem docházet k dýchacím potížím, pálení očí, malátnosti, problémům s kůži či ke snížení obranyschopnosti organismu.
Zásady pro období smogové situace:
-
omezit pobyt ve venkovním prostředí,
-
vyhýbat se namáhavé práci a sportování venku (čím rychleji a hlouběji dýcháte, tím více škodlivin vdechujete),
-
zvýšit přísun vitamínů, zejména vitamínu C (ovoce, zelenina),
-
nekouřit, vyhýbat se zakouřeným prostorám,
-
obytné místnosti větrat jen nárazově, krátce,
-
omezit v domácnostech používání otevřených plynových spotřebičů a krbových topenišť,
-
dle možnosti se zdržet práce s chemickými látkami (např.barvy, rozpouštědla).
Smogová situace je dle zákona č.201/2012 Sb., o ochraně ovzduší stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozonem překročí některou z těchto prahových hodnot (viz. Příloha č.6):
-
24 hodinová průměrná koncentrace polétavého prachu 100 µg.m-3
-
hodinová průměrná koncentrace oxidu siřičitého 250 µg.m-3
-
hodinová průměrná koncentrace oxidu dusičitého 200 µg.m-3
-
hodinová průměrná koncentrace troposférického ozonu 180 µg.m-3
Při posuzování znečištění ovzduší jsou závazné tyto imisní limity:
Imisní limity znečišťujících látek a povolený počet dnů jejich překročení za kalendářní rok:
Dle Přílohy č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb
Znečišťující látka |
Doba průměrování |
Imisní limit |
Maximální počet překročení |
Oxid siřičitý |
1 hodina |
350 µg.m-3 |
24 |
Oxid siřičitý |
24 hodin |
125 µg.m-3 |
3 |
Oxid dusičitý |
1 hodina |
200 µg.m-3 |
18 |
Oxid dusičitý |
1 kalendářní rok |
40 µg.m-3 |
0 |
Oxid uhelnatý |
maximální denní osmihodinový průměr |
10 mg.m-3 |
0 |
Benzen |
1 kalendářní rok |
5 µg.m-3 |
0 |
Částice PM10 |
24 hodin |
50 µg.m-3 |
35 |
ČásticePM10 |
1 kalendářní rok |
40 µg.m-3 |
0 |
Částice PM2,5 |
1 kalendářní rok |
25 µg.m-3 |
0 |
Olovo |
1 kalendářní rok |
0,5 µg.m-3 |
0 |
Troposférický ozon |
maximální denní osmihodinový průměr |
120 µg.m-3 |
25 |
Tuhé znečišťující látky TZL – inhalace pevných prachových částic poškozuje především kardiovaskulární a plicní systém. Účinek těchto částic na lidský organismus závisí na délce vystavení organismu jejich působení – na tzv. době expozice a na velikosti částic. Dochází k vyššímu počtu zánětlivých onemocnění plic, při dlouhodobé expozici dochází k snížení plicních funkcí dětí i dospělých, k vyššímu počtu chorob dolních cest dýchacích. Větší částice se zachycují na chloupcích v nose a nezpůsobují větší potíže. Částice menší než 10 µm pronikají dolních cest dýchacích. Čím jsou částice menší, tím hlouběji do organizmu pronikají, a tím větší je riziko jejich negativního zdravotního dopadu. Závažnost problému umocňuje fakt, že na suspendované částice jsou vázány další škodliviny, zejména těžké kovy a těkavé organické látky.
-
hlavními zdroji jsou spalovací procesy, spalovací motory, stavební práce
-
představují největší problém ochrany ovzduší v Moravskoslezském kraji. Koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 jsou měřeny monitorovací stanicí Českého hydrometeorologického ústavu v lokalitě Orlová. Velmi alarmující je skutečnost, že Ostravsko-Karvinsko patří k nejzatíženějším i v rámci Evropy.
-
čím menší průměr částice má, tím déle zůstane v ovzduší. Částice o velikosti přes 10 µm sedimentují na zemský povrch jako prašný spad v průběhu několika hodin, zatímco menší částice v důsledku malé pádové rychlosti mohou v atmosféře setrvávat týdny než jsou mokrou depozicí odstraněny - tzv. suspendované částice – dříve polétavý prach.
obvykle se stanovují částice o velikosti
- PM10 – částice menší než 10 μm,
- PM2,5 – částice menší než 2,5 μm,
Oxid siřičitý SO2 – způsobuje akutní i chronickou bronchitidu, působí dráždivě na horní cesty dýchací, chronická expozice negativně ovlivňuje krvetvorbu.
-
hlavními zdroji jsou spalovací procesy, spalovací motory, stavební práce. Vzniká spalováním uhlí a méně kvalitních pohonných hmot
-
je hlavní příčinou kyselých dešťů poškozujících rostliny, půdu i budovy
Oxid dusičitý NO2 - je pohlcován hlenem dýchacích cest z 80 až 90 procent. Způsobuje záněty dýchacích cest od lehkých forem až po edém plic a změny plicních funkcí. Je jednou z příčin letního smogu.
-
oxidy dusíku vznikají při spalovacích procesech z dusíku obsaženého ve vzduchu zejména v silniční dopravě a energetice.
-
způsobuje kyselé deště
Troposferický ozon - tento plyn je lidskému zdraví nebezpečný, působí dráždění a nemoci dýchacích cest, zvyšuje riziko astmatických záchvatů, podráždění očí a bolest hlavy.Ozon výrazně narušuje funkci buněk.
- vzniká za slunečných horkých letních dnů v lokalitách s vysokou koncentrací výfukových plynů – chemickou reakcí oxidů dusíku a těkavých organických látek v ovzduší
Oxid uhelnatý CO - vzhledem k jedovatosti je jednou z významných znečišťujících látek.
-
vzniká při při nedokonalém spalování uhlíku a organických látek, je emitován např. automobily, lokálními topeništi, energetickým a metalurgickým průmyslem (spalování při nízkých teplotách a za nedostatku kyslíku). Díky povinnému zavedení řízených katalyzátorů u vozidel s benzínovými motory se emise oxidu uhelnatého v poslední době snižují.
-
významnou příčinou vystavení oxidu uhelnatému je kouření, nutné často větrat při používání plynu k vaření
Benzen - je klasifikován jako karcinogennní pro člověka, způsobuje zejména leukemii a rakovinu plic, poškozuje kostní dřeň a způsobuje chudokrevnost. Vdechování malého množství benzenu může způsobit bolest hlavy, pocit únavy, zrychlení srdečního tepu až ztrátu vědomí.
-
podstatným zdrojem benzenu v prostředí jsou zplodiny z automobilové dopravy, ale i jeho vypařování z pohonných hmot
Olovo Pb - toxicita olova je zvláště významná pro dětský organismus, kdy zpomaluje duševní vývoj. Většina olova se kumuluje v kostech a negativně ovlivňuje zejména krvetvorný a nervový systém
-
je všudypřítomným kontaminantem prostředí. I stopy olova v okolním prostředí a potravě mohou vést při trvalém přísunu do organismu k následným těžkým onemocněním, protože olovo se v těle kumuluje a vylučuje se jen obtížně.
-
do půdy a prachu se olovo dostává z primárních zdrojů (olovnatý benzin, barvy, průmyslová výroba). V Evropě se významně podařilo zmenšit rozsah oblastí kriticky zatížených olovem díky drastickému omezení obsahu olova v autobenzínech
Připojené dokumenty:
Příloha č.1 | DOC [58KB] |
Příloha č.6 | DOC [31.5KB] |
Zpět na výpis