Orgány ochrany přírody

Dle § 75, zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny orgány ochrany přírody jsou:

a) obecní úřady,
b) pověřené obecní úřady,
c) obecní úřady obcí s rozšířenou působností
d) krajské úřady,
e) správy národních parků a chráněných krajinných oblastí,
f) Česká inspekce životního prostředí
g) Ministerstvo životního prostředí,
h) újezdní úřady, Ministerstvo obrany.

2) Orgány ochrany přírody vykonávají státní správu na úseku ochrany přírody a krajiny podle tohoto zákona.

Působnost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností (MěÚ Orlová),

dle § 77, zákona č. 114/1992 Sb.

(1) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností ve svém správním obvodu, nejde-li o zvláště chráněná území nebo jejich ochranná pásma,

a) vydávají závazná stanoviska k zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, pokud se nejedná o registrovaný významný krajinný prvek podle § 6 odst. 1 a pokud se zároveň nejedná o území evropsky významné lokality,

b) vydávají závazná stanoviska k odlesňování a zalesňování pozemků nad 0,5 ha a k výstavbě lesních cest a lesních melioračních systémů podle § 4 odst. 3

c) vydávají opatření obecné povahy, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, nebo rozhodují o omezení nebo zákazu rušivé činnosti podle § 5 odst. 1, pokud se nejedná o zvláště chráněné druhy,

d) rozhodují o zajištění či použití prostředků k zabránění nadměrnému úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů podle § 5 odst. 3, pokud se nejedná o zvláště chráněné druhy,

e) vydávají povolení k rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů a k rozšiřování kříženců do krajiny podle § 5 odst. 4 a 5,

f) rozhodují o stanovení odchylného postupu při ochraně ptáků podle § 5b odst. 1,

g) ukládají provedení nezbytných zásahů včetně pokácení dřevin podle § 7 odst. 2,

h) přijímají oznámení o kácení dřevin a rozhodují o pozastavení, omezení nebo zákazu kácení dřevin podle § 8 odst. 2 a 4,

i) požadují údaje o paleontologických nálezech a žádají o umožnění přístupu k paleontologickým nálezům podle § 11,

j) vydávají souhlasy k umisťování a povolování staveb a k jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz podle § 12 odst. 2,

k) rozhodují o vyhlášení přechodně chráněné plochy podle § 13 odst. 1,

l) mohou vyzvat k prokázání zákonného původu zvláště chráněných rostlin, zvláště chráněných živočichů, ptáků nebo rostlin či živočichů chráněných podle mezinárodních úmluv podle § 54 odst. 1 a vyzvat k prokázání totožnosti podle § 54 odst. 2,

m) v případě ptáků chráněných podle § 5a vydávají osvědčení podle § 54 odst. 4 až 11 o tom, že se jedná o živočicha odchovaného v lidské péči, vedou evidenci vydaných osvědčení podle § 54 odst. 4 až 10, ověřují původ a vydávají rozhodnutí, kterým se stanoví výše nákladů v případě potvrzení nezákonného původu živočicha odchovaného v lidské péči podle § 54 odst. 10,

n) v rozsahu své působnosti ukládají podmínky pro výkon činností, které by mohly způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody nebo takové činnosti zakazují podle § 66,

o) vykonávají státní dozor v ochraně přírody a krajiny podle § 85 odst. 1,

p) rozhodují o možnostech a podmínkách uvedení do původního stavu podle § 86 odst. 1, ukládají provedení přiměřených náhradních opatření podle § 86 odst. 2 a ukládají pokuty za přestupky podle § 87 a za správní delikty podle § 88,

q) uplatňují stanoviska k územním plánům a regulačním plánům z hlediska své přenesené působnosti a dále z hlediska přenesené působnosti obecních úřadů a pověřených obecních úřadů.

(2) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností vymezují a hodnotí místní systém ekologické stability podle § 4 odst. 1 mimo území národních parků, chráněných krajinných oblastí a ochranných pásem národních parků.

(3) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností dále ve svém správním obvodu, nejde-li o zvláště chráněná území nebo jejich ochranná pásma anebo o vojenské újezdy, vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody.

Ochrana přírody na území města Orlová

Na území Orlové z části zasahuje Ptačí oblast Heřmanský stav - Odra - Poolší (podle § 45e odst. 1 a 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb.).

Ptačí oblast se rozkládá na území Moravskoslezského kraje v katastrálních územích Dětmarovice, Dolní Lutyně, Heřmanice, Horní Lutyně, Hrušov, Koblov, Kopytov, Koukolná, Nový Bohumín, Petrovice u Karviné, Poruba u Orlové, Pudlov, Rychvald, Skřečoň, Staré Město u Karviné, Starý Bohumín, Šilheřovice, Věřňovice, Vrbice nad Odrou, Záblatí u Bohumína a Závada nad Olší.

Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou populace bukáčka malého (Ixobrychus minutus), ledňáčka říčního (Alcedo atthis) a slavíka modráčka (Luscinia svecica) a jejich biotopy.

Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáků podle výše uvedeného odstavce v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany.

Činnosti, ke kterým je třeba souhlas orgánu ochrany přírody (pro území Ptačí oblasti Heřmanský stav - Odra - Poolší)

(1) Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody 1) lze v ptačí oblasti, mimo současně zastavěné území obcí a zastavitelné plochy obcí,

a) odstraňovat litorální porosty,

b) vstupovat do litorálních porostů rybníků v době od 1. dubna do 31. července; to se netýká vlastníků a nájemců pozemků, kde se tyto porosty nacházejí,

c) provádět činnosti vyvolávající změnu výše ustálené hladiny povrchové a podzemní vody, která by mohla způsobit změnu biotopu druhů, pro které je ptačí oblast zřízena,

d) měnit druh pozemků a způsob jejich využití,

e) zavádět faremní chovy vodní drůbeže,

f) vypouštět uměle odchované kachny,

g) provádět činnosti vykonávané správci vodních toků při zásazích do břehů a břehových porostů,

h) aktivně měnit výši vodní hladiny na rybnících Záblatský, Lesník, Sirotek, Šafář a Mělčina od 15. dubna do 31. července o více než 20 cm v časovém úseku kratším než 14 dní.

(2) Předchozí souhlas příslušného orgánu ochrany přírody není třeba k činnostem

a) podle odstavce 1 písm. c), jde-li o postup v souladu se schválenými manipulačními řády vodních děl,

b) podle odstavce 1, jestliže se jedná o činnosti prováděné dle zvláštních právních předpisů na území stanoveného dobývacího prostoru a výhradních ložisek,

c) nezbytným k zajištění provozní způsobilosti pozemní komunikace,

d) podle odstavce 1 písm. a) a b) v ochranném pásmu dráhy podle zvláštního právního předpisu,

e) podle odstavce 1 písm. d), pokud tyto činnosti podléhají rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu 8) a příslušný orgán ochrany přírody k němu vydal stanovisko,

f) podle odstavce 1 písm. a) a g), jestliže byly tyto činnosti oznámeny nejméně 20 dní předem příslušnému orgánu ochrany přírody,

g) podle odstavce 1 písm. g) při zásazích v havarijní situaci, kdy bezprostředně hrozí škody na majetku nebo je bezprostředně ohrožena bezpečnost a zdraví osob. 

------------------------------------------------------------------

1) § 77a odst. 3 písm. v) a § 78 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb.

2) § 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

3) § 80 zákona č. 183/2006 Sb.

§ 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb.

4) § 59 odst. 1 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).

5) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb. a zákona č. 386/2005 Sb.

Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 61/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 150/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb.

6) § 34 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.

7) § 9 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb.

8) § 76 a násl. zákona č. 183/2006 Sb.

Pro ochranu Ptačí oblasti Heřmanský stav Odra - Poolší je významné zachování přirozenosti biotopů druhů (bukáček malý, ledňáček říční a slavík modráček středoevropský).  

U bukáčka malého se jedná především o ochranu důlních propadlin s litorálními porosty a o malých, rákosinami či orobincem zarostlých mokřadů, dále ochranu soustavy malých rybníčků se společnými hrázemi, s ponechaným litorálem bez zásahů a s navazujícími keřovými porosty. Nutný je rovněž přechod litorálu v luční porsty.

Ledňáček říční vyžaduje čistší, pomalu tekoucí nebo i stojaté vody s přítomností hlinitých nebo písčitých břehů, kde si vyhrabává nory k hnízdění. Nesnáší regulace toků a zavážení a seskupování břehů, čímž se znemožňuje ledňáčkovo hnízdění. Z tohoto důvodu je významná ochrana meandrů a břehových nátrží.

Slavík modráček středoevropský obývá především mokřiny zarostlé rákosem, orobincem, ostřicemi a jinou mokřadní vegetací, Obsazuje zejména okraje rybníků. Ohrožení populací slavíka modráčka středoevropského spočívá hlavně v zarůstání hnízdních lokalit souvislými keřovými porosty, které brání druhu k nalezení vhodného místa pro hnízdění. Dále je to odbahňování rybníků a vodotečí spojené s likvidací rákosových porostů. Managementové zásahy se uplatňují v podobě prořezávání zapojených keřů a vytváření průseků v souvislých rákosinách v zimním období.

Kromě výše zmíněné Ptačí oblasti Heřmanský stav Odra Poolší se na území města Orlová nenachází žádné zvláště chráněné území.

Zvláštní ochranu ve smyslu výše uvedeného zákona požívají památné stromy.

V současné době jsou na území Orlové registrovány tyto památné stromy:

1. Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy

2. Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji; jejich ošetřování je prováděno se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil.

3. je-li třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, který je vyhlásil, ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak neučiní, má každý strom ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace.

Institut obecné ochrany ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, požívají významné krajinné prvky (VKP). V Orlové máme VKP uvedené v §3 odst. 1, písm b) zákona (všechny lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy) a jeden registrovaný VKP (park v Orlové).

Vymezení pojmu významný krajinný prvek (VKP) a základní povinnosti při jeho ochraně dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů :

• VKP jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi části krajiny, které zaregistruje podle § 6 příslušný orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků.

• VKP je nutno chránit před poškozením a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení VKP nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko - stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.

Připojené dokumenty:

MAPA - přírodní hodnoty území

PDF [7.0MB]