Regulace populace koček

K omezení populace a nadměrného výskytu koček je doporučeno:

• Udržovat čistotu a pořádek v okolí domů a odpadních kontejnerů.
• Uzavírat domy a kontejnery, znemožnit přístup kočkám.
• Důsledně kočky nekrmit!

Až po selhání všech předchozích opatření se doporučuje přemnožené kočky odchytnout, ošetřit, kastrovat a vrátit do původní lokality. Nejsou-li dodržována preventivní opatření k zabránění nadměrnému rozšíření koček na sídlišti, je opravdu složité a nákladné lidmi uměle vytvořený problém řešit. Město Orlová navíc nemá útulek pro kočky, jen velmi obtížně zajišťuje péči o tyto nalezence. Útulky pro kočky v Ostravě a Havířově slouží především pro potřeby svých měst, nemají kapacitu pro jiné obce.

Doporučení Ústřední komise na ochranu zvířat k regulaci populací toulavých koček  
 

Problematika regulace populace zvířat

MVDr. Jiří Dousek

V civilizované společnosti se projevují specifické problémy, které se týkají některých. druhů zvířat blízce vázaných na činnost člověka a jeho život v urbanizovaných celcích. Mezinárodní dohoda na ochranu zvířat v zájmových chovech, kterou Česká republika přijala v roce 1998, mj. stanoví, že osoby, které o zvířata pečují, je mají zabezpečit proti úniku. Tuto povinnost je v daném případě třeba vnímat jako ochranné opatření, které má zvíře zabezpečit proti strádání, které mu způsobí ztráta jeho “domova“ případně osoby, která o ně pečovala a nahrazovala u sociálních druhů případně i jeho smečku, stresu z hladovění a stresu pohledání potravy, z neznámého prostředí atd. Mnohdy je však toto opatření nesprávně chápáno pouze jako opatření k zajištění bezpečnosti člověka. V dohodě je zakotvena i podpora opatření, která mají bránit zvyšování počtu toulavých zvířat. Nedostatečná péče o zvířata a nedůslednost člověka mnohdy vedou k tomu, že z některých jedinců druhů zvířat, kteří byla původně chováni jako zvířata hospodářská (např. holubi), nebo zvířata zájmová např. (psi, kočky) se stávají zvířata toulavá. Potravními zdroji pro taková zvířata se pak mnohdy stávají odpady živočišného původu, se kterými člověk nesprávně zachází a nesprávně je ošetřuje. Někdy se uplatňuje i nedostatečná odpovědnost lidí, kteří poskytují zvířatům krmení, ale nemají dostatek odpovědnosti k tomu, aby jim zabezpečili další péči. Mnohdy pak dochází k rozmnožování takových jedinců a nárůstu populace až do míry, která je neudržitelná a začínají se projevovat rizikové faktory takto přemnožené populace a dochází k nezbytnosti její regulace.

Moderní společnost by měla prosazovat preventivní opatření

tak, aby nedocházelo k výskytu a přemnožení toulavých zvířat ani k výskytu a přemnožení zvířat, která jsou považována v urbanizovaném prostředí za „škůdce“. I tento název je však antropomorfizmem a začlenění zvířat do této skupiny je důsledkem nesprávné činnosti člověka. Opatření k regulaci populace toulavých zvířat i deratizace (opatření proti škodlivým druhům hlodavců) mají řadu společných zásad a postupů. Především je třeba z pohledu ochrany zvířat realizovat preventivní opatření. Usmrcení zvířete je sice zákonným, ale extrémním prostředkem.

Regulací populace zvířat se rozumí

soubor soustavně prováděných opatření, která na základě znalostí o příslušném druhu a jeho etologii, mají přispět k udržení populace v určité zdravotní a genetické, případně chovatelské kvalitě; mají omezit rizika populace spojená s překročením mezí své četnosti a zabránit vzniku nadměrných škod např. šířením nákaz nebo jiných nežádoucích vlivů přemnoženými (často oslabenými) jedinci. Opatření mají omezit zejména nepřirozenou nabídku potravních zdrojů a dostupnými prostředky omezit možnost rozmnožování, měla by být prováděna preventivně, soustavně a včas, aby jejich pozdní uplatňování nevedlo k utrpení zvířat a nutnosti likvidace a velkého počtu přemnožených jedinců.

Příklady regulace populací zvířat v péči člověka:

V zájmových chovech

• opatření k evidenci a identifikaci jedinců daného druhu,
• výběr zvířat a vydávání licencí k chovu (chovné stanice) jen pro zvířata, která splnila kritéria,
• programy kastrace a sterilizace zvířat, u nichž se nepředpokládá využití v chovu,
• usmrcování oslabených, případně nadpočetných jedinců ve vrhu, (viz. Řády chovu),
• podpora budování útulků pro zvířata v nouzi,
• povinnost chovatelů zabránit uniku a omezování možností pro vznik toulavých zvířat případně nežádoucího páření zvířat bez kontroly

U synantropních živočichů

zejména populace myšovitých hlodavců (potkani, myši domácí, hraboši polní apod.) by regulace měla spočívat v omezení potravních zdrojů (dodržování zásad nakládání s odpady) a omezování možností rozmnožování (stavební úpravy, deratizace, přirození predátoři),

U zdivočelých, toulavých holubů

(Holub skalní je nepůvodní druh v našich podmínkách, regulace se nevztahuje se na Holuba hřivnáče a Holuba doupňáka, kteří patří mezi zvěř podle mysliveckého zákona) by regulace měla spočívat v omezení potravních zdrojů (dodržování zásad nakládání s odpady, zákaz krmení ve vybraných lokalitách – nemocnice, rekreační plochy apod.) a omezování možností rozmnožování (vhodné stavební úpravy zasklívání světlíků a přístřešků, použití přirozených predátorů – dravců, znemožnění hnízdění uzavřením půd a světlíků, pomocí sítí, ochranou ostny, kluznými pasty, sběrem vajec, likvidací hnízd a pod). Pro regulaci populace holubů je vypracována metodika hlavního hygienika ČR.

Zásady regulace populace zvířat

• provedení průzkumných prací ve vztahu k přemnožené populaci,
• provedení průzkumných prací ve vztahu k lokalitě v níž se populace vyskytuje,
• vydání opatření k omezení zdrojů krmiv (kontrola hospodaření s odpady, zákaz krmení ve vybraných lokalitách, následné soustředění zvířat na místa, kde jsou přikrmována a odchycena),
• provedení opatření k omezení rozmnožování populace,
• systematická kontrola provedených opatření, jejich hodnocení a doplnění. Pokud jsou používána odchytová zařízení je třeba provádět jejich systematickou kontrolu, aby se zamezilo případnému utrpení chycených zvířat.

 (zkráceno)