Vzpomínkové dědictví
JAK SE ŽILO V MUHSAMU
V současné době jsem v pohodě a klidu. Dovršila jsem 82 roků. Dnes žiji Domově seniorů Vesna, ale od narození jsem bydlela v Orlové-Městě, v kolonii Muhsam. Moje maminka byla provdána za manžela, který byl horníkem na Dole Lazy. V něm také zahynul. Pro maminku to bylo kruté. Měla teprve třiadvacet let. Z manželství pochází jedn... více informací
ORLOVÁ MÉHO MLÁDÍ
Do Orlové jsme se přistěhovali v roce 1938, a to po obsazení Polskem. Do obecné školy jsem nastoupila na Kopaninách. Po německé okupaci, kdy jsme se stali součástí Velkoněmecké říše, jsem se musela učit německy. Ale, díky mamince, která někde sehnala český slabikář, jsem se doma učila česky. Po osvobození mě čekal návrat do škol... více informací
PÍSNIČKA Z DENÍČKU
Moje babička, která má nyní 82 let, vytáhla ze staré zásuvky malý deníček. Už na první pohled vypadal hodně letitý. Otevřela jej, a se zalíbením nalistovala první stránku s nadpisem: Horník… „Tuhle písničku měla moje maminka ráda," začala vzpomínat a hned jí na mysl přišla i stará melodie. Když přezpívala první sloku: Do... více informací
TRHY VE STARÉ ORLOVÉ, TO BYLA PASTVA PRO OČI, NOS I UŠI
Narodil jsem se v roce 1926 v domě č. 107 v hornické kolonii „Mexiko“. Bylo to místo tenkrát výjimečné, nacházelo se na rozhraní obcí Doubrava, Orlová a Karvinná. Bylo tam vlakové nádraží, pošta a „závodní hotel,“ ve kterém kromě restaurace, ubytování a divadelního sálu se soustředilo veškeré kulturní dění v této oblasti. Poblí... více informací
