Historie a současnost

Historické údaje

Vznik Orlové a původ jejího názvu je spojován s pověstí z období vlády Těšínského knížete Měška. Ten, lovíce v temných hvozdech svého panství, se usadil se svojí manželkou Ludmilou a osobní družinou k polednímu odpočinku. V tu chvíli z blízkého křoví vzlétl obrovitý orel, nesoucí hostii, kterou upustil právě nad hlavami překvapeného knížecího páru. Kněžna Ludmila následkem úleku na tomto místě předčasně porodila syna Kazimíra, pozdějšího majitele Těšínského panství. Šťastný otec, vidíce v této události Boží znamení, dal v tomto místě sroubiti kapli a později pojmenoval u kaple vznikající osadu podle původce celé události – Orlová. Natolik slovesnost zdejšího lidu.

Pravdou je, že se dodnes tyčí na vysoké skále nad orlovským náměstím mohutný dvouvěžový kostel v novogotickém stylu, který v roce 1905 nahradil původní stavbu z roku 1466, později upravenou v 18. století, která údajně nahradila sroubenou Měškovu kapli. Novogotický kostel Narození Panny Marie s monumentálním schodištěm a čtyřmi sochami tvoří nejvýznamnější architektonickou a kulturní památku města.

První písemná zmínka o existenci Orlové pochází z roku 1223 v souvislosti s listinou vratislavského biskupa Vavřince. Osada tehdy tvořila jádro lokality zvané Sal (sůl) a patřila řádu Benediktýnů sídlících v klášteře v Týnci u Krakova.

Jméno Orlová se poprvé uvádí v roce 1227. Benediktýny vybudovaný orlovský klášter (1291) se stal sídlem opatství, které hospodářsky silně ovlivňovalo region přibližně 160 km2 v okolí Orlové až do roku 1560. Po sekularizaci klášterního majetku tento připadl rodu Cikánů ze Slupka (do r. 1619), poté Bludovským z Bludova (1619-1838) a po vymření tohoto rodu získal orlovský velkostatek rod Mattencloitů, kteří v roce 1844 poskytli Rothschildům v daném regionu právo na těžbu uhlí. Bloudovští vybudovali v sousedství kostela v roce 1765 zámek, jež bohužel v 70. letech tohoto století byl vlivem poddolování asanován. Zámek sloužil od roku 1902 i jako městská nemocnice.

V období středověku byla Orlová zemědělskou obcí. Svůj význam tu měla i řemeslná výroba, zvláště plátenictví. Zásadní změnu do života Orlové přinesl počátek dolování v 19. století. Dochází k významnému nárůstu populace a mění se i zástavba obce. Vedle vznikajících těžních provozů vyrůstají i typické havířské kolonie. První pokusy o těžbu uhlí v Orlové se datují rokem 1817. V roce 1850 bylo na území Orlové a Lazů již 16 uhelných jam. Pro rozvoj těžby v Orlové mělo zásadní význam dokončení Košicko-Bohumínské dráhy v roce 1869. Obec tak získala železniční spojení do všech významných středisek Rakousko-Uherské monarchie.

Průmyslový rozvoj s sebou přinesl i společenský a kulturní rozmach. Orlová se stává na počátku 20. století centrem českého a polského školství, sídlem mnoha kulturních i sportovních spolků, muzejnictví a tvoří obchodní páteř celé těšínské oblasti. Po první světové válce v roce 1922 získává městská práva a v období první republiky vystupuje jako významné hospodářské a společenské sídlo Fryštátského okresu. Třicátá léta jsou však poznamenána dočasným poklesem prosperity, zvláště v období Světové hospodářské krize, spojeným s projevy sociálního neklidu a stávkami, z nichž nejznámější je Orlovská stávka v roce 1925, při níž po zásahu policie přišly o život 4 oběti.

Po mnichovském diktátu bylo postoupeno území Orlové na jeden rok Polsku a poté se stává součástí německé říše. I když okupace nepřinesla vážné válečné škody, znamenalo válečné období odliv osobností z oblasti hospodářské i kulturně společenské, což bylo důsledkem soustavného germanizačního tlaku. I přes tyto vlivy vstupuje Orlová po osvobození do poválečného období jako významné průmyslové středisko se silně převažující orientací na těžbu uhlí.

Bezprostředně po 2. světové válce v roce 1946 bylo již tradiční spojení Orlové a Lazů doplněno o přijetí obce Poruba a později ještě v roce 1960 o Horní Lutyni. Stále rozšiřující se těžba uhlí se začíná velmi negativně projevovat důlními škodami na domech a architektuře, zvláště v částech Orlová a Lazy. Na základě těchto škod je dokonce zvažována úplná likvidace Orlové a přestěhování jejích občanů do okolních měst a obcí. Tento záměr byl po připojení obce Horní Lutyně změněn v myšlenku vybudování velkého sídliště na území této obce, které by nabídlo nový domov Orlovanům z poddolovaných částí města a zároveň také novým občanům, kteří do Orlové přicházeli za prací na základě důlních náborových akcí. Výstavba sídliště byla zahájena v roce 1963.

Listopad roku 1989 znamenal pro Orlovou značný zlom především ve dvou oblastech. Jednak se mění jednostranná průmyslová orientace a struktura zaměstnanosti města, která byla v minulých letech směřována k hornictví, a to k podobě standardních měst s vyšším podílem služeb a lehkého průmyslu. Zásadně se také změnila filozofie přístupu k historické části města, kde byl zahájen revitalizační proces, který v současné době je zaměřen na záchranu dochované architektury s cílem připravit podmínky pro bydlení a oživení této části po odeznění důlních vlivů. Před plánovaným zbořením tak byla zachráněna řada budov, mezi nimiž například i historická radnice z roku 1928 – významná městská kulturní památka.

Z historického jádra města zůstal zachován mohutný dvouvěžový kostel Narození Panny Marie v novogotickém stylu z roku 1905, jež nahradil původní stavbu z roku 1466 a budova radnice na náměstí v Orlové-Městě z roku 1928 s hezkou obřadní síní pro sváteční občanské události.Hezké místo k odpočinku nabízí zrekonstruovaný zámecký park v blízkosti náměstí.

MĚSTSKÝ ZNAK

Orlice – symbol, vážící se k nejstarším dějinám obce, současně také jako symbol vyjadřující název obce – orel – Orlová

Strom – erbovní znamení, vyskytující se na nejstarších pečetích. Orlová vznikla na území lužního pralesa, strom ve znaku je listnatý.

Symboly hornictví – rozvoj Orlové, vzrůst obyvatelstva, vedoucí až k přiznání statutu města, je bezprostředně spjat s rozvojem těžby uhlí.

NĚKOLIK ZASTAVENÍ A POZVÁNÍ K PROHLÍDCE MĚSTA

 

Sídliště, které tvoří větší část města, je nejen místem k bydlení. V této části města je většina zařízení sloužících ke společenskému a kulturnímu využití: dům kultury, městská knihovna, kino Vesmír s nejmodernějším promítacím systémem, dům dětí a mládeže a základní umělecká škola.

Celé město je ponořeno do množství zeleně, nabízí i místa k procházkám, k posezení v lesoparku, v letním kině či v četných hospůdkách. V centru nové zástavby najdete i budovu městského úřadu.

KAM ZA KULTUROU

Kulturní nabídka pro občany i návštěvy je bohatá – výstavy obrazů, divadelní a filmová představení, soutěže ve společenském i disco tanci, koncerty vážné hudby, folklórní i country festivaly. Vždy v květnu se konají Dny města Orlové.

Chcete-li vidět a poznat, jací lidé v Orlové žijí a co dovedou, zajděte si na výstavu spolkové činnosti v listopadu či o velikonočních nebo vánočních svátcích.

KAM ZA SPORTEM

Město a jeho okolí můžete poznávat nejen při procházkách, ale i při putování na kole po vyznačených cyklotrasách, které vás zavedou i na sportovní areál se zimním stadionem, fotbalovým hřištěm, hřištěm na volejbal či tenisovými kurty. Ve sportovní hale gymnázia si můžete vyzkoušet horolezeckou stěnu. Již několik let je Orlová organizátorem cyklistického závodu GRACIA ČEZ EDĚ, který je zařazen do Světového poháru žen.

OKOLÍ ORLOVÉ A ZAJÍMAVOSTI

 

Směrem na Ostravu, v obci Rychvald, je zajímavá přírodní rezervace s rybníky a ptactvem. Do nedalekých Beskyd vás zaveze autobus nebo vlak z Karviné, Dětmarovic, Bohumína a Havířova. Ke koupání a vodním sportům se nabízí blízké vodní plochy přehrad v Žermanicích a Těrlicku.


Datum zveřejnění/aktualizace: 0.0.0000

Zpět na výpis