Orlová má unikátní síť, kterou tvoří přes dvě stě senzorů. Díky nim o našem městě víme data, která jsme dříve jen odhadovali. Městská senzorická síť má za sebou další sledované období. Přinášíme další přehled, tentokrát zaměřený na uplynulé letní měsíce. Získaná data přinášejí přesná čísla o tom, jak se v letních vedrech chová mikroklima v našich ulicích a jak velký vliv má městská zeleň.

Rozpětí teplot:
Během léta zaznamenala čidla ve výšce 200 cm celkem 19 tropických dnů. Blíže k zemi, tedy ve výšce 80 cm, jich bylo naměřeno dokonce 22. Zátěži čelily také samotné bytové domy. U fasád budov dosahovala nejvyšších hodnot západní fasáda s maximem 53,8 °C, těsně následovaná jižní stranou (52,5 °C) a východní (50,1 °C). Uvnitř budov se teploty pohybovaly od příjemných 19,9 °C až po tropických 33,6 °C.

Asfalt a beton versus trávník:
Zásadní rozdíl ukazují měření povrchů a půdy. Zatímco velké zpevněné plochy (asfaltová parkoviště, betonová prostranství) se na slunci rozpálily až na extrémních 60 °C, povrch travnatého terénu nepřekročil 30,7 °C. Půda pod trávníkem navíc skvěle akumulovala a tlumila teplotní výkyvy. V hloubce 6 cm dosáhlo maximum 31,9 °C a v hloubce 30 cm pouhých 29,2 °C. Tato data jasně dokládají, jak nenahraditelnou roli hraje městská zeleň a propustné povrchy při ochlazování sídlišť.

Čím blíže k zemi, tím větší horko:
Mimořádně důležité je srovnání teplot na přímém slunečním záření v různých výškách. Zatímco dospělý člověk (ve výšce 200 cm) čelil maximu 53,4 °C, v úrovni 80 cm, kde se pohybují malé děti nebo kde je tlačen kočárek, vyšplhala teplota na přímém slunci až na 56,4 °C. Sálavé teplo od země tak vytváří pro nejmenší ještě náročnější podmínky než pro dospělé.

Srážky, vlhkost a čistota ovzduší:
V průběhu léta spadlo v průměru 93 mm srážek (průměr za 30 dní ze všech stanic) při průměrné relativní vlhkosti vzduchu 74 %. Maximální hodnota difuzního záření dosáhla 1166 W/m² (přímé záření max. 292 W/m²). Maximální hodnoty polétavého prachu se zastavily na 59,12 µg/m³ u frakce PM10 a 37,05 µg/m³ u jemnějších částic PM2.5.

Data ze senzorické sítě, která byla vybudována díky projektu LIFE COALA, můžete prozkoumat na městském mapovém portálu ZDE.