Několik dní po zjištění ptačí chřipky v našem okolí, hlásí Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Moravskoslezský kraj (KVS) výskyt jiné nebezpečné nákazy drůbeže - newcastleské choroby. V minulém týdnu byla potvrzena v zájmovém chovu drůbeže v Bohumíně-Skřečoni, kde došlo k náhlému úhynu 24 slepic z chovaných 40. Ohnisko nákazy bylo neprodleně zlikvidováno a kolem ohniska zřízeno tzv. uzavřené pásmo (ochranné pásmo o poloměru 3 km a pásmo dozoru o poloměru 10 km).

V následujících 30 dnech se doporučuje vypouštět chované ptáky pouze do ohraničených venkovních prostor/výběhů a zabránit kontaktu s volně žijícími ptáky

„Chovatelům drůbeže a jiných ptáků doporučujeme důsledné dodržování opatření biologické bezpečnosti ve svých chovech, spočívající zejména v ochraně chovaných ptáků před kontaktem s volně žijícími ptáky. Krmivo a vodu pro chované ptáky doporučujeme umístit do budov, popřípadě pod přístřešky, aby nedošlo k jejich kontaminaci trusem volně žijícího ptactva,“ apeluje ředitel krajské veterinární správy Zbyszek Noga.

Zjistí-li chovatelé zvýšené úhyny chovaných ptáků, změny ve zdravotním stavu nebo v produkci vajec, je potřeba, aby tyto skutečnosti neprodleně oznámili krajské veterinární správě na tel. číslo 720 995 203 nebo 727 970 602 a jednali pouze podle jejího pokynu.

Informační leták Státní veterinární správy pro drobné chovatele o preventivních opatřeních proti ptačí chřipce najdete v příloze pod článkem.

Newcastleská choroba drůbeže, kterou lze v literatuře nalézt i pod názvem pseudomor drůbeže, je virové onemocnění zařazené do skupiny nebezpečných nákaz. Při onemocnění dochází ke značným ztrátám a u mladé drůbeže může dosáhnout až 100%. Onemocnět může kur domácí, krůta, perlička, bažant, holub, hrdlička a některé druhy exotických ptáků. Vodní drůbež je proti nákaze odolná. Nemoc se přenáší mezi drůbeží kontaktem, ale i volně žijícím ptactvem, pracovními pomůckami. Na člověka tato nemoc přenosná není, ale člověk může být rovněž pasívním přenašečem viru. Virus je nejčastěji vylučován trusem a hlenem z tělních dutin, krví a vnitřnostmi usmrcené nebo uhynulé drůbeže. K onemocnění nejčastěji dochází za 3 - 6 dní po infekci. Nemoc se projevuje u kuřat dýchacími potížemi, někdy i nervovými poruchami. Dospělá drůbež má vysokou horečku, nepřijímá krmivo, je netečná. Nemoc je doprovázena průjmem, nervovými poruchami, zmodráním hřebínku a lalůčků, sípavým dechem a prudkým poklesem snášky. Sípavý dech je způsoben tvorbou našedlého nebo narůžovělého hlenu, který se hromadí v hrtanu a může vytékat z nosních otvorů. Léčba je většinou neúčinná a ani se neprovádí, nemocné kusy se utrácí. Kromě preventivního očkování lze chovy chránit důsledným dodržováním zásad ochrany chovů před zavlečením nákaz.