O tramvajové rychlodráze se v Orlové začalo mluvit před lety. Mnozí se tomu smáli, jiní věřili, že se tento způsob dopravy mezi Orlovou a především Ostravou v budoucnu vrátí. Připomeňme, že tramvajové spojení mezi Karvinou a Ostravou fungovalo již v minulém století. Ukončilo ho však propadání trati v silně poddolované oblasti.

Takže – sen nebo realita? „Projekt je nyní ve stavu, kdy definitivně víme, že je reálný a dává smysl i z ekonomických hledisek,“ sdělila mluvčí krajského úřadu Nikola Birklenová. „Začínají se vyhotovovat studie, které prověří možnost začlenění tramvajového systému do územně plánovacích dokumentací, poté mohou být připravovány jednotlivé projekty.“

Dopravní model zpracovával krajský zastupitel a dopravní odborník Vladimír Návrat z ODS, který se stal krajským zmocněncem pro optimalizaci kolejové dopravy. Původní představy však byly rychlejší než dosavadní skutečnost.

Jak mluvčí kraje řekla, zhotovený dopravní model prokázal reálnost projektu, a to včetně zásadních ekologických dopadů. „V základu jsou dvě varianty. První trasa počítá s jižním vedením po Rudné až do Havířova a do Karviné. Severní trasa by měla vést přes Rychvald a Orlovou do Karviné,“ přiblížila. „Druhá varianta počítá s jižní a severní trasou vedenou přes Petřvald s terminálem u uzavřeného Dolu Lazy jako součást budoucího rozvoje projektu Pohornické krajiny a rekreační linkou přes Zoologickou zahradu v Ostravě.“ 

Mluvčí upozornila, že pokud by se v úvahu vzaly všechny detaily, jako například odbočovací trať v Orlové, několik možností vjezdů do Ostravy, uspořádání linkové městské trasy v Karviné a také propojení dopravního uzlu v Havířově, pak model čistě matematicky nabízí celkem 28 variant. Náklady na tuto obří investiční akci nejsou ještě zcela zřejmé, záležet bude kupříkladu na podobě městských okruhů, případně jestli se podaří využít důlní železniční vlečky.

„V hrubém odhadu je ale celý projekt navržen i se stavbou depa na 14,8 miliardy korun plus nákup vozidel za přibližně jeden a půl miliardy korun,“ uvedla Birklenová.

Jak jsme se dozvěděli, kraj bude jednat s městy a obcemi, kterých by se rychlodráha měla týkat. Diskutovat se začnou i varianty provozovatele dráhy, případné legislativní úpravy zákona o drahách a zejména zvážení využití různých dotací, a to například pro regiony postižené koncem těžby uhlí.

„Pokud se nám podaří získat příslušná stavební povolení a dokončit dosud nezahájené územní řízení, pak by nejpozději v roce 2030 mohl být celý projekt postaven,“ nastínila krajská mluvčí.

(Vizualizace: převzato MSK)