NA SLOVÍČKO S ORLOVSKOU SPISOVATELKOU BOHUNKOU TRELOVOU

Pokud se nepletu, tak jste autorkou tří pohádkových knih. Můžete nám je přiblížit?
První dvě s tématem „prvního čtení" vyšly v nakladatelství RUBICO a třetí „TRPASLÍCI Z PAŘEZOVÉHO DOMEČKU" v nakladatelství GRADA. Zatímco první dvě jsou spojením příběhů s encyklopedií, ta třetí je úplně pohádková.

Kdy spatřila světlo světa vaše první kniha a o čem byla?
První kniha s názvem „První čtení o zvířátkách" vyšla v roce 2014. Je určená nejmenším čtenářům. Spojuje encyklopedii o přírodě a první čtení pro nejmenší čtenáře. Děti si tak samy mohou přečíst, jak je svět zvířat zajímavý a záhadný.
Druhá kniha na tu první vlastně logicky navazuje. Jmenuje se „První čtení o mláďátkách" a vyšla v roce 2016. Je věnována, jak už název napovídá, mláďatům. Na rozdíl od první knihy se zde objevují příběhy s pohádkovým podtextem, díky kterým si děti lépe přiblíží život mláďat. Každému příběhu předchází věcný přehled o jeho druhu. Tak se dětí dozvědí zajímavosti o mláděti bizona mezi indiány, o lovcích goril, o ztraceném kolouškovi, o mazané lišce u jezevce, o neposlušném medvídkovi a mnoho dalších.
Poslední kniha vyšla v loňském roce. Co nám o ní můžete prozradit?
Kniha „Trpaslíci z pařezového domečku" je vlastně můj první pokus o psaní. Když jsme se ale domlouvali s nakladatelstvím Rubico na spolupráci, dali přednost encyklopedickému stylu psaní. A tak „trpaslíci" si museli na svůj debut počkat. Je to vlastně jeden celistvý příběh rozdělený do jednotlivých kapitol. Popisuje svět zahradních trpaslíků, kteří už nechtěli stát nehybně v zahrádkách lidí, a tak začali žít spolu v pařezovém domečku. Zažijí spolu spoustu kouzelných a napínavých příhod. I na lásku dojde  A je psána, myslím, celkem poutavě, takže se dětem líbí.

Která z těch knih byla složitější, pracnější?
Nejtěžší asi byla ta první. Nepovažuji se za nějakou spisovatelku a se způsobem psaní jsem se musela sžít. Nejsem ani biolog ani zoolog, takže jsem musela nastudovat spousty materiálů, aby kniha byla pravdivá. Naštěstí jsem měla dobrou redaktorku, která mi zredigovala texty, pomáhala stylizovat některé věty, fráze, radila mi a hlavně mne povzbuzovala. Mé psaní se líbilo, takže jsem byla oslovena k napsání druhé knihy o mláďatech zvířat. U té jsem si prosadila psaní na základě příběhů, to už se mi psalo lépe, i když vymyslet 50 příběhů tak, aby se žádný neopakoval, mi také dalo celkem zabrat 

Dají se vaše knihy ještě koupit? Kde?
Knihy se dají koupit v každém knihkupectví nebo přes internet.

Jak se to stane, že se učitelka mateřské školy stane spisovatelkou?
Nevím. Myslím, že bych knihy začala psát, i kdybych pracovala jako chemický laborant (což byl jeden z mých snů  ). Vždy jsem si ráda vymýšlela, sloh ve škole patřil k mým oblíbeným předmětům. Nejvíc příběhů jsem asi vymyslela, když byly mé děti malé. Vždy dávaly přednost vymyšleným příběhům před čtenými.

Psala jste někdy do šuplíku?
No jéje. I teď jich tam pár mám ;-)

Jak na to reaguje vaše okolí? Co tomu říká manžel, děti a co vnoučata? Čtete vnoučatům?

Okolí mi fandí a manžel asi nejvíc. Trochu mu, myslím si, vadí, když musí, jako první posluchač, poslouchat, co jsem zrovna napsala, ale nikdy neprotestuje :-D. Vnučku mé psaní nadchlo natolik, že začala sama psát příběhy. Dnes už vnoučatům nečtu, dostaly všechny mé knihy a čtou si je samy.

Co vás na psaní nejvíce baví?

Co mne na tom baví? Asi to, že v příběhu vše probíhá a končí tak, jak chci já. Je to pro mne vzrušení, protože někdy ani já sama nevím, jak příběh skončí. Nechávám si děj „promítat" ve své hlavě a jen zachycuji písemně, co se v něm děje. Někdy je to těžké, protože se příběh odvíjí tak rychle, že jej nestačím zachytit. Tehdy dávám přednost ručnímu psaní, protože na PC mi to tak rychle nejde 

Předčítáte svou knihu dětem v mateřské škole? Jak reagují?

Ano, každá kniha, ještě než vyšla, prošla první testovací zkouškou u dětí v mé třídě. Děti mi spolehlivě podaly zpětnou vazbu a já tak měla možnost některé fráze upravit. Mám radost, že se mé knihy dětem líbí, dokonce se dožadují opětovného čtení. To je pro mne ta nejkrásnější odměna.

Pracujete na něčem dalším? Můžete nám k tomu něco prozradit?

Do tisku se chystá další kniha s názvem „Zajímavosti z přírody" v nakladatelství RUBICO. Je opět z edice prvního čtení a děti se dozvědí o krásách a kouzlech živočišné říše celého světa, z hlubin moří, tropických pralesů, ale i z našich luk, lesů a zahrádek. Psala jsem ji na motivy povídání Vlastislava Biče, který je zároveň autorem všech úžasných fotografií, které text doplňují. Zároveň mám v šuplíku další dvě knihy, ale to si nechám pro sebe, abych něco nezakřikla. Jedna je o zvířátkách z lesa a druhá o malém chlapci a jeho trampotách.

Předpokládám, že jste vášnivou čtenářkou. Co vy sama nejraději čtete?
Tak to máte pravdu. Pořád mám v záloze nějakou knihu. Ale nemůžu říct, že bych upřednostňovala nějaký styl. U mne to jsou taková období. Něco mne popadne a čtu jen historické romány. Pak mám zase období kriminálek. Teď zrovna čtu knihu „Hana" od Aleny Mornštajnové. Moc krásný příběh, doporučuji všem lidem, aby si uvědomili, jakým utrpením si museli lidé projít v období války. Bez povšimnutí jsem nenechala ani knihu orlovské rodačky (a mé žačky z mateřské školy) Lenky Pastorčákové „Žárlivka". Přečetla jsem ji jedním dechem .