Zastupitelům Moravskoslezského kraje před rozhodujícím hlasováním o dalším osudu nemocnice v Orlové.

Členové Komise pro zdravotnictví a sociální služby města Orlová chtějí před březnovým hlasováním zastupitelstva kraje připomenout fakta, týkající se zdravotního zabezpečení 55 tisíc obyvatel spádové oblasti města Orlová a nejbližšího okolí. Jedná se totiž o rajon s největší nemocností v rámci republiky, což je dáno věkovou strukturou, kvalitou životního prostředí a pracovní zátěží, které byla tato populace vystavena.

Jako zdravotníci znalí situace v okrese, i v celé republice, máme oprávněné obavy, že tzv. optimalizační komise navržená MUDr. Gebauerem – náměstkem hejtmana kraje, nevzala v úvahu všechna zásadní fakta, týkající se tak závažného rozhodnutí, co dál s nemocnicí v Orlové. Prosím zamyslete se Vy, námi zvolení krajští zastupitelé, jak vyřešit situaci ve prospěch lidí, kteří Vám dali důvěru v domnění, že budete vždy rozhodovat v jejich oprávněný prospěch, aktuálně jejich právem zajištěné dostupnosti ke zdravotní péči.

Orlovská nemocnice, bez zázemí oddělení akutní péče, nemůže fungovat a naplňovat deklarované poslání péče následné. Prodlužování lidského věku vedlo ke zcestnému závěru studie, která předpokládá navýšení lůžek následné péče na úkor lůžek akutních. Opak je však pravdou. Prodlužování věku musí vést k prodlužování doby zvýšené kvality aktivního života. Proto bude stoupat nutnost akutní péče možné do věku až 90 let a nebudou přece všichni lidé od 70 let hospitalizováni na lůžkách LDN. Oddělení LDN nemohou také nabídnout odborný, specializovaný servis, neboť ten je v gesci akutní péče. A i kdyby v bazální podobě službu LDN poskytla, nebude jí pojišťovnami proplacená. Při odsunu interny, chirurgie, ortopedie a rehabilitace z nemocnice dojde k významnému poklesu počtu žádostí o umístění v LDN. V karvinském regionu je řada zařízení následné péče, a i ta se potýkají s obložností. Celosvětovým a humanitárním trendem je následnou péči realizovat formou „home care“, tedy v domácím prostředí. Výsledkem může být poloprázdná budova a slibovaná plná zaměstnanost zdravotníků v Orlové nebude naplněná.

Na pracovištích v nemocnici v Orlové je v současné době vytvořená nadstandardní spolupráce na odděleních interny, chirurgie, ortopedie, rehabilitace a ARO a také velmi dobrá péče o pacienty. Uvedeme některé zásadní skutečnosti týkající se ortopedie, neboť v současné době neexistuje kapacita, která by dokázala vstřebat toto oddělení do okolních zařízení. Aktuálně ortopedie exploatuje:

-       denně 2 a půl operačního sálu

-       denně 4 lůžka na ortopedické JIP

-       15 lůžek oddělených na septické stanici

-       V ambulanci 2,5 lékaře a sesterského personálu (Ambulancí projde cca 100 pacientů denně a je v provozu i aseptický sál. Ambulance registruje 40 tisíc pacientů a dispenzarizuje 8 tisíc pacientů po totálních endoprotézách. Samozřejmostí je návaznost na rehabilitační oddělení a LDN).

Kdyby ortopedie a chirurgie měly odejít jinam, byly by investice na podmínky jejich provozu na novém místě významně vyšší, než uvádí optimalizační studie. Jen čtvrtina nákladů by však stačila na rekonstrukci JIP, přízemí nemocnice, vybavení RDG pracoviště, což bylo dosud vedením zanedbáváno.

V Orlové by zůstaly opuštěny operační sály (pro LDN nepotřebné), do kterých bylo v nedávné době investováno 15 miliónů korun. Nemocnice v Orlové byla postavena jako poslední v Moravskoslezském kraji (mimo FN v Ostravě), je řešená moderní koncepcí, kterou nemá Karviná ani Havířov a byla konstruována jako akutní pracoviště, nikoliv jako zařízení následné péče. V Orlové, jak již bylo zmíněno, jsou na všech odděleních vytvořeny dobře spolupracující kolektivy lékařů a sester, které při naplnění myšlenek tzv. optimalizace by byly zničeny. To je vážný argument, protože drtivá většina pracovníků v rámci „optimalizace“ do Karviné nepřejde. Myšlenka, že zrušení akutní péče v Orlové personálně zachrání nemocnici v Karviné IV. a Havířově, není tak koherentní, neboť zachování ambulantní péče ve zvýšeném rozsahu v Orlové spotřebuje větší množství lékařů a sester, kteří budou pracovat ve větším nervovém vypětí, protože budou odděleni od svých mateřských lůžkových oddělení.

V neposlední řadě díky kooperaci NsP Karviná IV. – Ráj s pracovištěm Orlová na poli zajištění akreditace pro další vzdělávání lékařů a sester jsou potřebné obě ARO a obě chirurgie, jelikož jednotlivě by akreditace nebyla možná.

Orlová se zmíněnou spádovou oblastí cca 55 tisíc obyvatel si zaslouží nemocnici s kvalitní komplexní jak akutní, tak následnou péčí a těžko se bude lidem vysvětlovat, proč v Karviné, která má rajonem stejný počet obyvatel (cca 53 tisíc), budou v provozu 2 nemocnice a v Orlové žádná.

Závěrem bychom chtěli ještě připomenout, že ortopedické oddělení v Orlové je pracoviště na 14. místě v České republice hned po pracovištích fakultních a krajských nemocnic a cca o 20% překračuje výsledky ostatních ortopedických oddělení v kraji. Z uvedeného vyplývá, že zachování „status quo“, tedy nemocnici v Karviné IV. a nemocnici v Orlové je racionální cesta k zachování náležité péče o zdraví lidu v našem regionu.

Vážení zastupitelé, hlasujte na základě předložených faktů, a hlavně podle svého nejlepšího svědomí, neboť špatné rozhodnutí mnohdy již nejde napravit.

Doc. MUDr. Bohuslav Chwajol, CSc.

předseda Komise pro zdravotnictví a sociální

služby Orlová