Cena „Ď“ pro Věru Böhmovou

Už jste někdy slyšeli o Ceně „Ď“? Cena Ď je česká cena určená mecenášům a dobrodincům v oblasti kultury, charity, vědy, vzdělávání a morálních hodnot v ČR.

„Ď“ je odvozeno od obyčejného českého rčení „tak ti ď“ – neboli „tak ti děkuji“. Jedno jediné písmeno je tak nejen názvem ceny, ale i současně vysvětluje její myšlenku. Prvně byla cena Ď udělena v Národním divadle v Praze v roce 2001. Tak, jak postupuje letopočet, přičítá se i pořadí jednotlivých ročníků. V letošním roce 2016 se uskutečnil již její XVI. ročník.

Cenu Ď přijal například prezident Václav Havel, norský předseda vlády Jens Stoltenberg (dnes také generální tajemník NATO) a kardinál Dominik Duka. Cena „Ď“ byla v letošním roce udělena i dvaaosmdesátileté Věře Böhmové z Orlové.

Paní Věra dochází do domova pro seniory Pohoda s železnou pravidelností už celých osm let. Senioři ji očekávají každý týden v úterý. Svůj čas jim věnuje dobrovolně a bezplatně. Nejen, že s nimi cvičí, ale vede s nimi rozhovory o každodenní realitě života a zprostředkovává jim prostřednictvím donášky tiskovin i všeobecný rozhled. Je zařazena v dobrovolnickém programu DC Adra, a také sama aktivně vyhledává další dobrovolníky pro dobrovolnické činnosti v Pohodě.  „Občas seniory doprovází i na kulturně-společenských akcích, jako jsou Orlovské múzy a Pochod všech generací. Seniorům ukázala, jak lze využít cvičební stroje na senior hřišti, mnohé z nich s nimi naučila pracovat,“ vysvětluje ředitelka Pohody Bc. Naďa Kubalová a dodává: „Víte, co je na tom obdivuhodné a ojedinělé? Především to, že paní Věra Böhmová patří sama do kategorie starších seniorů, ale díky své vitalitě dokáže motivovat a přinášet radost nejen svým vrstevníkům.“

Ano, paní Věra je i ve svém pokročilém věku neuvěřitelně vitální a plná energie. „To je asi tím, že neumím sedět s rukami v klíně a nic nedělat. Celý život jsem cvičila a i teď začínám každý den poctivou rozcvičkou. A když se mi nechce, tak vstanu, kouknu na sebe do zrcadla a řeknu si: Holka, stáří je tady, a ty tomu nemůžeš podlehnout. Vstávej a cvič! To víte, že mě každou chvíli něco bolí, ale to už k tomu věku patří. Na druhé straně - dokud se hýbu, tak žiju. A život je přece krásný!“ – konstatuje veselá seniorka, která by měla být učebnicovým příkladem pro všechny seniory. Na můj dotaz, jak to dělá, že je stále dobře naladěná a pořád se směje, argumentuje: „Nikdo přece není zvědavý na něčí zakaboněný výraz! Proč bych měla svým zamračeným obličejem někomu kazit náladu? Víte, já se raduju každé ráno z toho, že jsem se vzbudila a dožila se nového dne. Raduju se z pěkného počasí, ze sluníčka, z dobré snídaně, pěkné písničky, z kamarádky, která mi zavolala na mobil nebo z toho, že přijde na návštěvu pravnučka. A když mě něco bolí, tak se s tím snažím něco udělat, ale rozhodně z toho nestresuju. Je to problém, ale zase ne tak velký, abych z toho měla špatný den.“

Takovýto životní postoj by mohli Věře Böhmové závidět i mnozí čtyřicátníci. Co čtyřicátníci, možná i daleko mladší lidé. Hlavně ti, kteří jsou ubrblaní, věčně na něco nadávají a celý svět vidí černě.

Na paní Böhmovou můžeme prozradit, že ještě vloni vyrazila s přáteli do zahraničí na cyklistickou túru a absolvovala tak neskutečné kilometry na kole.  „Letos už jenom jezdím po místních cyklostezkách…,“ prohlašuje s šibalským úsměvem.

Vraťme se však k Ceně „Ď“. „Samozřejmě, že jsem z ní měla obrovskou radost. Zvítězila jsem v krajském kole a postoupila do toho celostátního. Byla to pro mě obrovská čest stát na pódiu Nové scény Národního divadla vedle tak významných osobností. Bylo to ohromně působivé, i když jsem si zpočátku připadala, že tam nepatřím, že zas nic tak zázračného nedělám, pouze cvičím se seniory a snažím se jim tak trošku pomáhat…“ popisuje své emoce dvaaosmdesátiletá cvičitelka. A přesně to je paní Věrka. Skromná, pilná, možná nenápadná svojí výškou, ale výrazná svou osobností.

Cena Ď mívá výjimečnou atmosféru. Zaplněné hlediště jedné ze scén Národního divadla zpravidla intenzivně souzní. To je dáno tím, že se v jednu chvíli na jedno místo sjedou z celé republiky pořadatelé hodnotných kulturních a charitativních projektů a ti, kteří je podporují – mecenáši a dobrodinci. Do poslední chvíle nikdo neví, kdo bude oceněn – celostátní Kolegium hlasuje těsně před ceremonií. Ač je program založen na obyčejném slově „děkuji“, mívá díky oceněným a předávajícím ceny noblesu, ohromný úspěch a jeví se být v tomto smyslu velice atraktivní.

***

Velkého poděkování se dostalo orlovské cvičitelce Věře Böhmové od starosty města Ing. Tomáše Kuči. „Paní Věra je úžasný člověk, před kterým hluboce smekám. Moc jí tu cenu přeji a hlavně, jsem na ni neskutečně pyšný. Vážím si toho, co dělá pro seniory, ale i toho, jak přistupuje ke svému okolí a v podstatě i k životu. Moc a moc jí gratuluji!“ zdůraznil starosta, který oceněné cvičitelce předal obrovskou kytici a dárek v podobě kazety s vínem. „Věřím, že sklenička červeného vína podpoří paní Böhmové zdraví,“ podotkl Tomáš Kuča.


Datum zveřejnění/aktualizace: 11.8.2016

Zpět na výpis